1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel.

2 Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.

3 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.

4 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.

5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.

6 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:

7 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.

8 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.

9 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.

10 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.

11 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.

12 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.

13 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?

14 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.

15 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.

16 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:

17 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.

18 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.

19 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.

20 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.

21 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.

22 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. [ (Psalms 34:23) Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho. ]

1 De Davi. Quando simulou alienação na presença de Abimelec e, despedido por ele, partiu. Bendirei continuamente ao Senhor, seu louvor não deixará meus lábios.

2 Glorie-se a minha alma no Senhor; ouçam-me os humildes, e se alegrem.

3 Glorificai comigo ao Senhor, juntos exaltemos o seu nome.

4 Procurei o Senhor e ele me atendeu, livrou-me de todos os temores.

5 Olhai para ele a fim de vos alegrardes, e não se cobrir de vergonha o vosso rosto.

6 Vede, este miserável clamou e o Senhor o ouviu, de todas as angústias o livrou.

7 O anjo do Senhor acampa em redor dos que o temem, e os salva.

8 Provai e vede como o Senhor é bom, feliz o homem que se refugia junto dele.

9 Reverenciai o Senhor, vós, seus fiéis, porque nada falta àqueles que o temem.

10 Os poderosos empobrecem e passam fome, mas aos que buscam o Senhor nada lhes falta.

11 Vinde, meus filhos, ouvi-me: eu vos ensinarei o temor do Senhor.

12 Qual é o homem que ama a vida, e deseja longos dias para gozar de felicidade?

13 Guarda tua língua do mal, e teus lábios das palavras enganosas.

14 Aparta-te do mal e faze o bem, busca a paz e vai ao seu encalço.

15 Os olhos do Senhor estão voltados para os justos, e seus ouvidos atentos aos seus clamores.

16 O Senhor volta a sua face irritada contra os que fazem o mal, para apagar da terra a lembrança deles.

17 Apenas clamaram os justos, o Senhor os atendeu e os livrou de todas as suas angústias.

18 O Senhor está perto dos contritos de coração, e salva os que têm o espírito abatido.

19 São numerosas as tribulações do justo, mas de todas o livra o Senhor.

20 Ele protege cada um de seus ossos, nem um só deles será quebrado.

21 A malícia do ímpio o leva à morte, e os que odeiam o justo serão castigados.

22 O Senhor livra a alma de seus servos; não será punido quem a ele se acolhe.