1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův,

2 Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé.

3 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

5 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

6 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

7 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

8 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

9 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

10 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

11 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

12 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

13 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

14 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

15 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

16 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

17 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

18 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

19 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. [ (Psalms 51:20) Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. ] [ (Psalms 51:21) A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou. ]

1 Ao mestre de canto. Salmo de Davi, quando o profeta Natã foi encontrá-lo, após o pecado com Betsabé. Tende piedade de mim, Senhor, segundo a vossa bondade. E conforme a imensidade de vossa misericórdia, apagai a minha iniqüidade.

2 Lavai-me totalmente de minha falta, e purificai-me de meu pecado.

3 Eu reconheço a minha iniqüidade, diante de mim está sempre o meu pecado.

4 Só contra vós pequei, o que é mau fiz diante de vós. Vossa sentença assim se manifesta justa, e reto o vosso julgamento.

5 Eis que nasci na culpa, minha mãe concebeu-me no pecado.

6 Não obstante, amais a sinceridade de coração. Infundi-me, pois, a sabedoria no mais íntimo de mim.

7 Aspergi-me com um ramo de hissope e ficarei puro. Lavai-me e me tornarei mais branco do que a neve.

8 Fazei-me ouvir uma palavra de gozo e de alegria, para que exultem os ossos que triturastes.

9 Dos meus pecados desviai os olhos, e minhas culpas todas apagai.

10 Ó meu Deus, criai em mim um coração puro, e renovai-me o espírito de firmeza.

11 De vossa face não me rejeiteis, e nem me priveis de vosso santo Espírito.

12 Restituí-me a alegria da salvação, e sustentai-me com uma vontade generosa.

13 Então aos maus ensinarei vossos caminhos, e voltarão a vós os pecadores.

14 Deus, ó Deus, meu salvador, livrai-me da pena desse sangue derramado, e a vossa misericórdia a minha língua exaltará.

15 Senhor, abri meus lábios, a fim de que minha boca anuncie vossos louvores.

16 Vós não vos aplacais com sacrifícios rituais; e se eu vos ofertasse um sacrifício, não o aceitaríeis.

17 Meu sacrifício, ó Senhor, é um espírito contrito, um coração arrependido e humilhado, ó Deus, que não haveis de desprezar.

18 Senhor, pela vossa bondade, tratai Sião com benevolência, reconstruí os muros de Jerusalém.

19 Então aceitareis os sacrifícios prescritos, as oferendas e os holocaustos; e sobre vosso altar vítimas vos serão oferecidas.