1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

2 Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.

3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.

4 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?

5 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.

6 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?

7 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

8 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.

9 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.

10 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal. [ (Psalms 6:11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni. ]

1 Ao mestre de canto. Com instrumentos de corda. Em oitava. Salmo de Davi. Senhor, em vossa cólera não me repreendais, em vosso furor não me castigueis.

2 Tende piedade de mim, Senhor, porque desfaleço; sarai-me, pois sinto abalados os meus ossos.

3 Minha alma está muito perturbada; vós, porém, Senhor, até quando?...

4 Voltai, Senhor, livrai minha alma; salvai-me, pela vossa bondade.

5 Porque no seio da morte não há quem de vós se lembre; quem vos glorificará na habitação dos mortos?

6 Eu me esgoto gemendo; todas as noites banho de pranto minha cama, com lágrimas inundo o meu leito.

7 De amargura meus olhos se turvam, esmorecem por causa dos que me oprimem.

8 Apartai-vos de mim, vós todos que praticais o mal, porque o Senhor atendeu às minhas lágrimas.

9 O Senhor escutou a minha oração, o Senhor acolheu a minha súplica.

10 Que todos os meus inimigos sejam envergonhados e aterrados; recuem imediatamente, cobertos de confusão!