1 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.
2 Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,
3 Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.
4 Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,
5 Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),
6 Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.
7 Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.
8 I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.
9 Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.
10 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.
11 Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.
12 Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.
13 Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.
14 Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.
15 Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.
16 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.
17 Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí. [ (Psalms 7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího. ]
1 Lamentação de Davi, que cantou em honra do Senhor, por causa de Cus, o benjaminita. Senhor, ó meu Deus, é em vós que eu busco meu refúgio; salvai-me de todos os que me perseguem e livrai-me,
2 para que o inimigo não me arrebate como um leão, e me dilacere sem que ninguém me livre.
3 Senhor, ó meu Deus, se acaso fiz isso, se minhas mãos cometeram a iniqüidade,
4 se fiz mal ao homem pacífico, se oprimi os que me perseguiam sem motivo,
5 que o inimigo me persiga e me apanhe, que ele me pise vivo ao solo e atire a minha honra ao pó.
6 Levantai-vos, Senhor, na vossa cólera; erguei-vos contra o furor dos que me oprimem, erguei-vos para me defender numa causa que tomastes a vós.
7 Que a assembléia das nações vos circunde, presidi-a de um trono elevado.
8 O Senhor é o juiz dos povos. Fazei-me justiça, Senhor, segundo o meu justo direito, conforme minha integridade.
9 Ponde fim à malícia dos ímpios e sustentai o direito, ó Deus de justiça, que sondais os corações e os rins.
10 O meu escudo é Deus, ele salva os que têm o coração reto.
11 Deus é um juiz íntegro, um Deus perpetuamente vingador.
12 Se eles não se corrigem, ele afiará a espada, entesará o arco e visará.
13 Contra os ímpios apresentará dardos mortíferos, lançará flechas inflamadas.
14 Eis que o mau está em dores de parto, concebe a malícia e dá à luz a mentira.
15 Abre um fosso profundo, mas cai no abismo por ele mesmo cavado.
16 Sua malícia recairá em sua própria cabeça, e sua violência se voltará contra a sua fronte.
17 Eu, porém, glorificarei o Senhor por sua justiça, e salmodiarei ao nome do Senhor, o Altíssimo.