25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.

26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli.

27 I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli.

28 I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni.

29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým.

30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?

31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj.

32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.

33 A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho.

34 A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu.