14 (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)
15 Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.
35 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
6 Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
8 Aj, přijdeť a stane se to, praví Panovník Hospodin, téhož dne, o kterémž jsem mluvil.
23 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Zdali ruka Hospodinova ukrácena jest? Již nyní uzříš, přijde-li na to, což jsem mluvil, čili nic.
17 A on jest přede vším a všecko jím stojí.
19 Bůh silný není jako člověk, aby klamal, a jako syn člověka, aby se měnil. Což by řekl, zdaliž neučiní? Což by promluvil, zdali neutvrdí toho?
11 Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.
2 Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
27 Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?