24 Tentoť jest den, kterýž učinil Hospodin, a protož radujme se a veselme se v něm.
6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
4 Děkuji Bohu svému vždycky za vás pro tu milost Boží, kteráž dána jest vám v Kristu Ježíši,
10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho.
7 Vody mnohé nemohly by uhasiti tohoto milování, aniž ho řeky zatopí. Kdyby někdo dáti chtěl všecken statek domu svého za takovou milost, se vším tím pohrdnut by byl.
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
14 Nadto pak nade všecko oblečeni buďte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.
4 Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.
5 V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
6 Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.
7 Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.
7 Mnozí říkají: Ó bychom viděti mohli dobré věci. Hospodine, pozdvihni nad námi jasného oblíčeje svého,
3 Děkuji Bohu mému, když se koli na vás rozpomenu,
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.