1 Píseň stupňů. Blahoslavený každý, kdo se bojí Hospodina, a chodí po cestách jeho.
2 Nebo z práce rukou svých živnost míti budeš, blahoslavený budeš, a štastněť se povede.
3 Manželka tvá jako vinný kmen plodný po bocích domu tvého, dítky tvé jako mladistvé olivoví vůkol stolu tvého.
4 Aj, takovéť bude míti požehnání muž bojící se Hospodina.
6 A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém.
7 A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.
28 Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.
29 Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.
28 A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.
4 Pakli která vdova syny nebo vnuky má, nechažť se oni učí předně k svému domu pobožnosti dokazovati, a zase rodičům se odplacovati; neboť jest to chvalitebné a vzácné před obličejem Božím.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
1 Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.
2 Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,)
3 Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi.
14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?
8 Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
4 Požehnaný plod života tvého, úrody země tvé, i plod dobytka tvého, prvorozené skotů tvých i stáda bravů tvých.
3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
24 Požehnejž tobě Hospodin, a ostříhejž tebe.
25 Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou, a buď milostiv tobě.
26 Obratiž Hospodin tvář svou k tobě,a dejž tobě pokoj.
3 Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé.
4 I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.
13 Synové pak tvoji všickni vyučení budou od Hospodina, a hojnost pokoje budou míti synové tvoji.
38 I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.
39 Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich.
1 Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
6 Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
39 A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.
12 Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
21 Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly.
14 Požehnaný budeš nad všecky národy; nebude u tebe neplodný aneb neplodná, ani mezi hovady tvými.
12 Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
2 Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
5 Dříve než jsem tě sformoval v životě, znal jsem tebe, a dříve nežlis vyšel z života, posvětil jsem tě, za proroka národům dal jsem tebe.
4 Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
1 Píseň stupňů. Blahoslavený každý, kdo se bojí Hospodina, a chodí po cestách jeho.
2 Nebo z práce rukou svých živnost míti budeš, blahoslavený budeš, a štastněť se povede.
3 Manželka tvá jako vinný kmen plodný po bocích domu tvého, dítky tvé jako mladistvé olivoví vůkol stolu tvého.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
13 Jakož se slitovává otec nad dítkami,tak se slitovává Hospodin nad těmi, kteříž se hobojí.
20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.
4 A vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek vašich, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně.
10 Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.