22 Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
23 Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
24 A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
11 Ale ty, ó člověče Boží, takových věcí utíkej, následuj pak spravedlnosti, zbožnosti, víry, lásky, trpělivosti, tichosti.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
12 Nižádný mladostí tvou nepohrdej, ale buď příkladem věrných v řeči, v lásce, v duchu, u víře, v čistotě.
9 Tito jsou příběhové Noé: Noé muž spravedlivý, dokonalý byl za svého věku, s Bohem ustavičně chodil Noé.
31 Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.
12 Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
13 Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
1 Byl muž v zemi Uz, jménem Job, a muž ten byl sprostný a upřímý, boje se Boha, a vystříhaje se zlého.
8 Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým.
13 Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě čiňte a buďtež silní.
14 Všecky věci vaše ať se dějí v lásce.
6 Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
7 Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
1 Blahoslavený ten muž, kterýž nechodí po radě bezbožných, a na cestě hříšníků nestojí, a na stolici posměvačů nesedá.
2 Ale v zákoně Hospodinově jest líbost jeho, a v zákoně jeho přemýšlí dnem i nocí.
3 Nebo bude jako strom štípený při tekutých vodách, kterýž ovoce své vydává časem svým, jehožto list nevadne, a cožkoli činiti bude, šťastně mu se povede.
4 Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.
5 A protož neostojí bezbožní na soudu, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.
6 Neboť zná Hospodin cestu spravedlivých, ale cesta bezbožných zahyne.
24 Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.