Humildade

8 A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,

12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

14 A ponižujíce se lid můj, nad nímž jest vzýváno jméno mé, modlili by se, a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich.

3 Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce.

8 Oznámiltě tobě, ó člověče, co jest dobrého, i čehož Hospodin vyhledává od tebe, jediné, abys činil soud, a miloval milosrdenství, a pokorně chodil s Bohem svým.

18 Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu.

19 Muži milujte ženy své, a nemějtež se přísně k nim.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,

35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.

13 Nebo vy v svobodu povoláni jste, bratří, toliko abyste té svobody nepokládali sobě za zámysl povolování tělu, ale skrze lásku posluhujte sobě vespolek.

48 A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký.

23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

33 Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.

9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.

20 Bohu pak a Otci našemu sláva na věky věků. Amen.

2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ulicech, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.

6 Pokořtež se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil časem svým,

2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

3 Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitřní, v spletání vlasů, a províjení jich zlatem, anebo v odívání plášťů,

4 Ale ten skrytý srdce člověk, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto před obličejem Božím velmi drahý jest.

10 Ponižte se před obličejem Páně, a povýšíť vás.

13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.

2 Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,

28 A neurozené u světa a za nic položené vyvolil Bůh, ano hned, kteréž nejsou, aby ty věci, kteréž jsou, zkazil,

29 Proto aby se nechlubilo před obličejem jeho žádné tělo.

29 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim.

30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.

16 Buďte vespolek jednomyslní, ne vysoce o sobě smýšlejíce, ale k nízkým se nakloňujíce.