Protecção e Segurança
17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.
18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.
19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.
18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,
19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.
22 A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostříhati bude od zlého.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
8 Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.
19 Budete-li povolní a poslušní, dobré věci země jísti budete.
20 Pakli nebudete povolní, ale zpurní, od meče sežráni budete; nebo ústa Hospodinova mluvila.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
18 Ostříhejte ustanovení mých, a soudy mé zachovávejte a čiňte je, a bydliti budete v zemi té bezpečně.
9 Onť soudí sám okršlek v spravedlnosti, a výpověd činí národům v pravosti.
22 Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.
8 A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obrátil, všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinilť jsem jméno veliké, jako jméno vznešených na zemi.
1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
10 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
11 Spravedlnosti tvé neukryl jsem u prostřed srdce svého, pravdu tvou a spasení tvé vypravoval jsem, nezatajil jsem milosrdenství tvého a pravdy tvé v shromáždění velikém.
1 Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2 Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
7 Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
15 Neprosímť, abys je vzal z světa, ale abys jich zachoval od zlého.
10 Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.
18 Víme, že každý, kdož se narodil z Boha, nehřeší; ale ten, jenž narozen jest z Boha, ostříhá sebe samého, a ten zlostník se ho nedotýká.
8 Lépe jest doufati v Hospodina, než naději skládati v člověku.
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.
16 Otvíráš ruku svou, a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své.
6 Tak abychom doufanlivě říkali: Pán spomocník můj, aniž se budu báti, by mi co učiniti mohl člověk.
11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.
11 Již pak více nejsem na světě, ale oni jsou na světě, a já k tobě jdu. Otče svatý, ostříhejž jich ve jménu svém, kteréž jsi mi dal, ať by byli jedno jako i my.
12 Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby #se Písmo naplnilo.
1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
11 Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.
12 A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. [ (Psalms 5:13) Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej. ]
10 Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
14 Hospodin bojovati bude za vás, a vy mlčeti budete.
11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
8 Loupiti-liž má člověk Boha, že vy loupíte mne? A však říkáte: V čem tě loupíme? V desátcích a obětech.
9 Naprosto zlořečení jste, proto že mne loupíte, vy pokolení všecko.
10 Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte.
27 Ochrana tvá buď Bůh věčný, a zespod ramena věčnosti, kterýž vyžene nepřátely před tebou, aneb řekne: Vyhlaď je,
1 Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.
8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.
9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí.
5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním.
1 Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.
2 Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.
3 Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.
4 Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.
5 Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.
6 Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.
7 Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.
8 Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.
22 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. [ (Psalms 34:23) Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho. ]
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
17 Žádný nástroj proti tobě udělaný nepodaří se, a každý jazyk, povstávající proti tobě na soudu, potupíš. Toť jest dědictví služebníků Hospodinových, a spravedlnost jejich ode mne, praví Hospodin.
1 Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
11 Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.
12 Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, kteréž jsou vysoko.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
29 Již tedy rač požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým. Nebo ty jsi, Hospodine Bože, mluvil, že požehnáním tvým požehnán bude dům služebníka tvého na věky.
5 Jako ptáci létajíce, tak hájiti bude Hospodin zástupů Jeruzaléma, anobrž obhajuje vysvobodí, pomíjeje zachová.
17 Učte se dobře činiti, hledejte soudu, pozdvihněte potlačeného, dopomozte k spravedlnosti sirotku, zastaňte vdovy.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
7 Dobrýť jest Hospodin, silou jest v den ssoužení, a zná ty, kdož v něho doufají.
8 I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]
12 A o Beniaminovi řekl: Milý jest Hospodinu, bezpečně s ním bydliti bude; ochraňovati jej bude každého dne, a mezi rameny jeho přebývati.
4 Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
10 Kořen zajisté všeho zlého jestiť milování peněz, kterýchžto někteří žádostivi jsouce, pobloudili od víry a sami se naplnili bolestmi mnohými.
8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili.
3 Doufej v Hospodina, a
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým.
2 Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
3 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
4 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
5 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.
6 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.
26 K tomu obdařím je i okolí pahrbku svého požehnáním, a ssílati budu déšť časem svým; dešťové požehnání budou bývati;
1 Žalm Davidův. Hospodin jest můj pastýř, nebudu míti nedostatku.
3 Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
33 Ale hledejte vy nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.
35 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
36 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
6 Tedy osadil David stráží Syrii Damašskou, a byli Syrští služebníci Davidovi, dávajíce plat; nebo zachovával Hospodin Davida, kamžkoli se obrátil.
14 A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás.
15 A kdyžť víme, že nás slyší, prosili-li bychom zač, tedyť víme, že máme některé prosby naplněné, kteréž jsme předkládali jemu.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
19 Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.
6 Hospodin se mnou, nebudu se báti. Co mi může učiniti člověk?
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot.
6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
7 Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
8 Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.
9 Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
2 Vyslyšiž tě Hospodin v den ssoužení, k zvýšení tě přiveď jméno Boha Jákobova.
26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
8 I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]
7 Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
1 Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
2 Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
14 Tak jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
7 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.
11 Protož utvrzuji smlouvu svou s vámi, že nebude vyhlazeno více všeliké tělo vodami potopy; aniž bude více potopa k zkažení země.
7 Ty jsi skrýše má, od ssoužení zachováš mne, a plésáním vítězným obdaříš. Sélah.
16 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
13 Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.
6 Nespěmež tedy, jako i jiní, ale bděme a střízliví buďme.
25 Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
29 Zdaliž neprodávají dvou vrabců za malý peníz? a jeden z nich nepadá na zem bez vůle Otce vašeho.
30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.
31 Protož nebojte se, mnohých vrabců dražší jste vy.
6 Buďte silní a zmužile se mějte, nebojte se, ani se lekejte tváři jejich, nebo Hospodin Bůh tvůj, on jde s tebou, neopustíť a nezanechá tebe.
10 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
9 Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
10 Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
4 Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás učinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím.
7 Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás.
8 Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
31 Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?