7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
10 Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.
8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.
2 Nejmilejší, žádámť obzvláštně, abys se dobře měl a zdráv byl, tak jako duše tvá dobře se má.
8 Nebo tělesné cvičení malého jest užitku, ale zbožnost ke všemu jest užitečná, a má i nynějšího i budoucího života zaslíbení.
3 Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
19 Zdaliž nevíte, že tělo vaše jest chrám Ducha svatého, jenž přebývá v vás, kteréhož máte od Boha, a nejste sami svoji?
20 Nebo koupeni jste za velikou mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem vaším i duchem vaším, kteréžto věci Boží jsou.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
22 Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
25 Sloužiti pak budete Hospodinu Bohu svému, a požehnáť chlebu tvému i vodám tvým; a odejmu nemoc z prostředku tvého.
12 Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.