1 Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem,
2 všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem,
3 všichni jedli týž duchovní pokrm
4 a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.
5 A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť 'poušť byla poseta jejich těly'.
6 To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni.
7 A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: 'Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.'
8 Ani se neoddávejme smilstvu, jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc.
9 A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí,
10 ani nereptejte, jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem.
11 To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků.
12 A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.
13 Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.
14 A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím.
15 Mluvím k vám jako k rozumným lidem; posuďte sami, co říkám:
16 Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově?
17 Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.
18 Pohleďte na Izraelský lid: Nespojuje ty, kteří jedí oběti, společenství oltáře?
19 Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená?
20 Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony.
21 Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů.
22 Chceme snad popudit Pána k žárlivosti? Jsme snad silnější než on?
23 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko prospívá. 'Všecko je dovoleno' - ano, ale ne všecko přispívá ke společnému růstu.
24 Nikdo ať nemyslí sám na sebe, nýbrž ať má ohled na druhého!
25 Jezte všechno, co se prodává v masných krámech, a pro své svědomí se nepotřebujete na nic ptát.
26 'Hospodinova je země i její plnost.'
27 Pozve-li vás někdo z nevěřících a chcete tam jít, jezte všechno, co vám předloží, a pro své svědomí se na nic neptejte.
28 Kdyby vám však někdo řekl: "Toto bylo obětováno božstvům", nejezte kvůli tomu, kdo vás na to upozornil, a pro svědomí-
29 nemyslím vaše svědomí, nýbrž svědomí toho druhého. Proč by moje svoboda měla být souzena cizím svědomím?
30 Jestliže něco přijímám s vděčností, proč mám být odsuzován za to, zač vzdávám díky?
31 Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.
32 Nebuďte kamenem úrazu ani Židům, ani Řekům, ani církvi Boží,
33 já se také snažím všem vyjít vstříc. Nehledám svůj vlastní prospěch, nýbrž prospěch mnohých, aby byli spaseni.