1 Proto jsem já, Pavel, vězněm Krista Ježíše pro vás pohany.

2 Slyšeli jste přece o milosti, kterou mi Bůh podle svého plánu udělil kvůli vám:

3 dal mi ve zjevení poznat tajemství, které jsem vám právě několika slovy vypsal.

4 Z toho můžete vyčíst, že jsem porozuměl Kristovu tajemství,

5 které v dřívějších pokoleních nebylo lidem známo, ale nyní je Duchem zjeveno jeho svatým apoštolům a prorokům:

6 že pohané jsou spoludědicové, část společného těla, a mají v Kristu Ježíši podíl na zaslíbeních evangelia.

7 Jeho služebníkem jsem se stal, když mě Bůh obdaroval svou milostí a působí ve mně svou mocí:

8 mně, daleko nejmenšímu ze všech bratří, byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství

9 a vynesl na světlo smysl tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž vše stvořil:

10 Bůh chce, aby nebeským vládám a mocnostem bylo nyní skrze církev dáno poznat jeho mnohotvarou moudrost,

11 podle odvěkého určení, které naplnil v Kristu Ježíši, našem Pánu.

12 V něm smíme i my ve víře přistupovat k Bohu svobodně a s důvěrou.

13 Proto prosím, abyste se nedali odradit tím, že pro vás musím trpět; vždyť se to obrátí k vaší slávě.

14 Proto klekám na kolena před Otcem,

15 od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím,

16 aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil 'vnitřní člověk'

17 a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce

18 mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka:

19 poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží.

20 Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit,

21 jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků! Amen.