1 V onen den se bude zpívat v judské zemi tato píseň: "Mocné je naše město! Jako hradby a val mu Bůh dal spásu."
2 Otevřete brány, ať vejde spravedlivý národ, který zachovává věrnost.
3 Stvoření opírající se o tebe chráníš pokojem, pokojem, neboť v tebe doufá.
4 Doufejte v Hospodina věčně, neboť Hospodin, jen Hospodin je skála věků.
5 On sehnul obyvatele výšiny, město nedostupné, on je snižuje, až k zemi je snižuje, až do prachu je sráží.
6 Pošlape je noha, nohy utištěného a kroky slabých.
7 Stezka spravedlivého je přímá; spravedlivému sám urovnáváš dráhu Bože přímý.
8 Také na stezce tvých soudů, Hospodine, skládáme naději v tebe, naše duše touží po tvém jménu, chce si připomínat tebe.
9 Má duše v noci po tobě touží, můj duch ve mně za úsvitu tebe hledá. Když vykonáváš své soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.
10 Dává-li se milost svévolníku, spravedlnosti se nenaučí; v zemi správných řádů bude jednat podle, na Hospodinovu důstojnost nebude hledět.
11 Hospodine, ruka tvá je pozvednuta, a oni to přehlížejí. Ale zahanbeni spatří, jak ty horlíš pro svůj lid; tvé protivníky pozře oheň.
12 Hospodine, jenom ty nám můžeš zjednat pokoj, tak jako jsi nám odplatil za všechny naše skutky.
13 Hospodine, Bože náš, byli jsme pod mocí jiných, nikoli tvou, budeme však připomínat jedině tvé jméno!
14 Mrtví neobživnou, stíny nepovstanou, neboť jsi je ztrestal, zahladils je, každou památku na ně jsi zničil.
15 Rozmnožil jsi národ, Hospodine, rozmnožil jsi národ, oslavil ses, daleko jsi rozšířil všechny hranice země.
16 Hospodine, po tobě se v soužení svém ohlíželi, vylévali tiché prosby, kdyžs je káral.
17 Jako před porodem těhotná se svíjí a v bolestech křičí, takoví jsme byli před tvou tváří Hospodine.
18 Svíjeli jsme se jako těhotní, a porodili jsme jen vítr. Zemi jsme vítězství nezískali, nepadli obyvatelé světa.
19 Tvoji mrtví obživnou, má mrtvá těla vstanou! Probuďte se, plesejte, kdo přebýváte v prachu! Vždyť tvá rosa je rosou světel, porazíš i zemi stínů.
20 Nuže, lide můj, již vejdi do svých komnat a zavři za sebou dveře. Skryj se na chviličku, dokud hrozný hněv se nepřežene.
21 Hle, Hospodin vychází ze svého místa, aby ztrestal nepravost obyvatel země. I odhalí země krev prolitou na ní a nebude již přikrývat povražděné.