1 Hle, král bude kralovat spravedlivě a velmožové budou vládnout podle práva.
2 Každý z nich bude jako skrýše před větrem a úkryt před průtrží mračen, jak tekoucí vody ve vyprahlém kraji, jako stín mohutné skály v žíznivé zemi.
3 Oči těch, kdo vidí, se neodvrátí, uši těch, kdo slyší, budou pozorně naslouchat.
4 Srdce nerozumných nabude poznání, jazyk koktavých bude hovořit hbitě a jasně.
5 Bloud už nebude zván šlechetný, potměšilci nebude se říkat velkomyslný.
6 Vždyť bloud mluví bludy a jeho srdce páchá ničemnosti, dopouští se rouhání a scestně mluví proti Hospodinu. Hladovou duši nechává lačnou a žíznícímu neposkytne nápoj.
7 Zbraně potměšilcovy jsou zhoubné, jen k mrzkostem radí, chce zničit utištěné klamnými slovy, když se ubožák dovolává práva.
8 Šlechetný však dává ušlechtilé rady a v ušlechtilém jednání setrvává.
9 Ženy sebejisté, vzhůru, slyšte můj hlas! Bezstarostné dcery, popřejte mému výroku sluchu!
10 Do roka a do dne se budete chvět, vy bezstarostné, neboť je konec s vinobraním, sklizeň se nedostaví.
11 Děste se, vy sebejisté, chvějte se, vy bezstarostné, vysvlečte se, obnažte se, bedra si žínicí přepásejte.
12 Bijí se v prsa, naříkají pro skvělá pole, pro úrodný vinný kmen,
13 pro roli mého lidu, jež vydává trní a bodláčí, ano i pro domy plné veselí v rozjařeném městě.
14 Neboť palác zchátrá, hluk města ustane. Návrší se strážnou věží budou navěky jeskyněmi, budou obveselením divokých oslů a pastvinou stád.
15 Až bude na nás vylit z výše duch, poušť se stane sadem a sad bude mít cenu lesa.
16 I na poušti bude přebývat právo a v sadu se usídlí spravedlnost.
17 Spravedlnost vytvoří pokoj, spravedlnost zajistí klid a bezpečí navěky.
18 Můj lid bude sídlit na nivách pokoje, v bezpečných příbytcích, v klidných místech odpočinku,
19 i kdyby na les spadlo krupobití a město bylo srovnáno se zemí.
20 Blaze vám, kteří budete osévat zemi všude zavlažovanou a necháte volně běhat býka a osla.