1 Jób na to odpověděl:

2 "Jak pomůžeš tomu, komu chybí síla? Jak zachráníš vysílené rámě?

3 Jak poradíš tam, kde chybí moudrost? Jak seznámíš s tím, co skýtá hojnou pomoc?

4 Komu povídáš ta slova? Čí to dech vychází z tebe?

5 Stíny zemřelých se úzkostně chvějí, i vody dole a co v nich přebývá.

6 Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta.

7 On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi,

8 vody zabaluje do oblaků, mračno pod nimi se neprotrhne;

9 svůj trůn zahaluje, rozprostírá nad ním oblak.

10 Na vodní hladině vykroužil obzor, kde končí světlo i tma.

11 Sloupy nebes se chvějí a trnou, když okřikne vody;

12 svou mocí vzdouvá moře, svou rozumností Netvora zdolal.

13 Jeho duch dal nebesům velkolepost, jeho ruka proklála útočného hada.

14 Hle, to je jen část jeho cest; zaslechli jsme o něm pouhý šelest, kdo může porozumět hřímání jeho bohatýrské síly?"