1 A Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích:

2 "S královstvím Božím je to tak, jako když jeden král vystrojil svatbu svému synu.

3 Poslal služebníky, aby přivedli pozvané na svatbu, ale oni nechtěli jít.

4 Poslal znovu jiné služebníky se slovy: 'Řekněte pozvaným: Hle, hostinu jsem uchystal, býčci a krmný dobytek je poražen, všechno je připraveno; pojďte na svatbu!'

5 Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, druhý za svým obchodem.

6 Ostatní chytili jeho služebníky, potupně je ztýrali a zabili je.

7 Tu se král rozhněval, poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil.

8 Potom řekl svým služebníkům: 'Svatba je připravena, ale pozvaní nebyli jí hodni;

9 jděte tedy na rozcestí a koho najdete, pozvěte na svatbu.'

10 Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré; a svatební síň se naplnila stolovníky.

11 Když král vstoupil mezi stolovníky, spatřil tam člověka, který nebyl oblečen na svatbu.

12 Řekl mu: 'Příteli, jak ses sem dostal, když nejsi oblečen na svatbu?' On se nezmohl ani na slovo.

13 Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a uvrhněte ho ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'

14 Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán."

15 Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku.

16 Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka.

17 Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?"

18 Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: "Co mě pokoušíte, pokrytci?

19 "Ukažte mi peníz daně!" Podali mu denár.

20 On jim řekl: "Čí je tento obraz a nápis?"

21 Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu."

22 Když to slyšeli, podivili se, nechali ho a odešli.

23 V ten den přišli za ním saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a předložili mu dotaz:

24 "Mistře, Mojžíš řekl: 'Zemře-li někdo bez dětí, ať se s jeho manželkou podle řádu švagrovství ožení jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.'

25 U nás bylo sedm bratří. První po svatbě zemřel, a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratru.

26 Stejně i druhý, třetí a nakonec všech sedm.

27 Naposledy ze všech zemřela ta žena.

28 Až bude vzkříšení, komu z těch sedmi bude patřit? Vždyť ji měli všichni!"

29 Ježíš jim odpověděl: "Mýlíte se, neznáte Písma ani moc Boží.

30 Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé.

31 A pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám Bůh pravil:

32 'Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův?' On přece není Bohem mrtvých, nýbrž živých."

33 Když to slyšely zástupy, žasly nad jeho učením.

34 Když se farizeové doslechli, že umlčel saduceje, smluvili se

35 a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel:

36 "Mistře, které přikázání v zákoně je největší?"

37 On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'

38 To je největší a první přikázání.

39 Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.'

40 Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."

41 Když se farizeové sešli, zeptal se jich Ježíš:

42 "Co si myslíte o Mesiášovi? Čí je syn?" Odpověděli mu: "Davidův."

43 Řekl jim: "Jak to tedy, že ho David v Duchu svatém nazývá Pánem, když praví:

44 'Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, dokud ti nepoložím nepřátele pod nohy.'

45 Jestliže tedy David nazývá Mesiáše Pánem, jak může být jeho synem?"

46 A nikdo nebyl s to odpovědět mu ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil tázat.