1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na Moábských pustinách u Jordánu naproti Jerichu:
2 "Vydej rozkaz Izraelcům, aby ze svého dědičného vlastnictví dali lévijcům města k obývání; též okolní pastviny náležející k městům dáte lévijcům.
3 Budou tak mít pro sebe města k bydlení a jejich pastviny pro svůj dobytek, který je jejich jměním, i pro všechno své zvířectvo.
4 Městské pastviny, jež dáte lévijcům, budou sahat od městské zdi do vzdálenosti jednoho tisíce loket dokola.
5 Naměříte tedy vně za městem dva tisíce loket jako východní okraj, dva tisíce loket jako jižní okraj, dva tisíce loket jako západní okraj a dva tisíce loket jako severní okraj, takže město bude uprostřed. To budou mít za městské pastviny.
6 Z měst, jež dáte lévijcům, bude šest měst útočištných, jež určíte k tomu, aby se tam mohl utéci ten, kdo zabil; k nim přidáte dalších dvaačtyřicet měst.
7 Všech měst, jež dáte lévijcům, bude čtyřicet osm, i s pastvinami.
8 Až budete z vlastnictví Izraelců dávat města, dáte více od těch, kdo mají víc, a méně od těch, kdo mají míň; každý dá lévijcům ze svých měst podle míry svého dědictví, kterého se mu dostalo."
9 Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi:
10 "Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až přejdete Jordán do kenaanské země,
11 vyberete si města, která budete mít za města útočištná. Tam se uteče ten, kdo zabil, pokud by někoho zabil neúmyslně.
12 Ta města vám budou útočištěm před mstitelem, tak aby ten, kdo zabil, nemusel zemřít, dokud nebude stát na soudu před pospolitostí.
13 Z měst, která dáte, budete mít šest měst jako útočiště.
14 Tři města určíte v Zajordání a tři města v kenaanské zemi. Budou to útočištná města.
15 Pro Izraelce i pro hosta a přistěhovalce mezi nimi bude těchto šest měst útočištěm, aby se tam utekl každý, kdo někoho zabil neúmyslně.
16 Jestliže však někdo udeří někoho železným předmětem, takže ten člověk zemře, je to vrah a vrah musí zemřít.
17 Jestliže uchopí kámen, kterým může přivodit smrt, a udeří někoho, takže zemře, je to vrah a vrah musí zemřít.
18 Též jestliže uchopí dřevěný předmět, kterým může přivodit smrt, a udeří někoho, takže zemře, je to vrah a vrah musí zemřít.
19 Vraha usmrtí krevní mstitel; jakmile ho dopadne, usmrtí ho.
20 Jestliže někdo do někoho z nenávisti strčí nebo ve zlém úmyslu něco po někom hodí, takže zemře,
21 nebo z nepřátelství někoho udeří rukou, takže zemře, musí ten, kdo druhého zabil, zemřít: je to vrah. Krevní mstitel vraha usmrtí, jakmile ho dopadne.
22 Jestliže však někdo nešťastnou náhodou bez nepřátelství do někoho strčí nebo bez zlého úmyslu na někoho shodí nějaký předmět
23 nebo z nepozornosti na něj nechá padnout kámen, který může přivodit smrt, takže ten člověk zemře, přitom však mu nebyl nepřítelem a nechystal mu nic zlého,
24 pospolitost rozhodne mezi tím, kdo zabil, a krevním mstitelem podle těchto právních ustanovení.
25 Tím pospolitost vyprostí toho, kdo zabil, z rukou krevního mstitele a umožní mu návrat do jeho útočištného města, kam se utekl. Zůstane v něm až do smrti velekněze, který byl pomazán svatým olejem.
26 Jestliže však ten, kdo zabil, opustí území svého útočištného města, kam se utekl,
27 a krevní mstitel ho najde mimo území jeho útočištného města a zabije ho, nebude na něm lpět krev.
28 Ten, kdo zabil, musí zůstat ve svém útočištném městě až do smrti velekněze; teprve po smrti velekněze se může vrátit do svého vlastního území.
29 Toto vám bude právním nařízením pro všechna vaše pokolení ve všech vašich sídlištích.
30 Každého vraha, který někoho zabil, bude možno odsoudit k smrti jen podle výpovědi několika svědků; k jeho usmrcení nestačí výpověď jednoho svědka.
31 Za život vraha nepřijmete výkupné; jako svévolník je hoden smrti a musí zemřít.
32 Nepřijmete výkupné, aby se někdo, kdo utekl do svého útočištného města, potom zase usadil v zemi před smrtí kněze.
33 Neposkvrňujte zemi, v níž jste. Právě krev poskvrňuje zemi a země nemůže být zproštěna viny za krev, která byla na ni prolita, jinak než krví toho, kdo krev prolil.
34 Neznečistíš zemi, ve které sídlíte, uprostřed níž já přebývám, neboť já Hospodin přebývám uprostřed synů Izraele."