1 Izrael je rozbujelá réva, plody jen pro sebe nasazuje. Čím více má plodů, tím více oltářů staví, čím je jeho země lepší, tím lépe zdobí posvátné sloupy.

2 Jejich srdce je plné úlisnosti, budou však za vinu pykat. On jejich oltáře strhne, zničí jejich posvátné sloupy.

3 Teď říkají: "Nemáme krále. Nebojíme se Hospodina a král - co by nám mohl udělat?"

4 Zaklínají se falešnými slovy, když uzavírají smlouvu; jejich soud bují jako jedovaté býlí na zoraném poli.

5 Obyvatelé Samaří se budou třást strachem o betávenské jalovice; jeho lid bude truchlit nad býčkem. Ať si jeho žreci jásají nad jeho slávou, ta se od něho odstěhuje.

6 I jeho socha bude odnesena do Asýrie jako obětní dar velkokráli. Efrajim sklidí ostudu, Izrael bude zahanben pro své rozhodnutí.

7 Zajde Samaří i jeho král, bude jako pěna na vodách.

8 Zpleněna budou posvátná návrší Ávenu, hřích Izraele. Na jejich oltářích vyroste trní a hloží. Tu řeknou horám: "Přikryjte nás!" a pahorkům: "Padněte na nás!"

9 Ode dnů Gibeje jsi hřešil, Izraeli. Tam obstáli, nezasáhla je gibejská válka proti pachatelům bezpráví.

10 Budu je trestat, jak sám budu chtít, národy se proti nim shromáždí, aby je spoutaly pro jejich dvojí nepravost.

11 Efrajim je jalovice jhu přivyklá, bývá ráda při výmlatu. Přistoupil jsem k její pěkné šíji: Efrajima zapřáhnu, Juda bude orat, Jákob bude vláčet.

12 Rozsívejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství, zorejte svůj úhor. Je čas dotázat se Hospodina. Až přijde, svlaží vás spravedlností.

13 Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů.

14 V tvém lidu nastane rozbroj, všechny tvé pevnosti budou vypleněny, jako když Šalman vyplenil Bét-arbél, v den boje byla rozdrcena matka nad syny.

15 Právě tak naloží s vámi Bét-el pro vaše strašné zlořády. Za úsvitu bude izraelský král nadobro umlčen.