1 Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry.

2 Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.

3 Kam vejde svévolník, vchází opovržení a potupa s hanbou.

4 Hluboké vody jsou slova z úst muže, potok plný vody, zdroj moudrosti.

5 Není dobré nadržovat svévolníkovi a odstrčit na soudu spravedlivého.

6 Hlupáka zavedou jeho rty do sporu, jeho ústa volají po výprasku.

7 Ústa přinesou hlupákovi zkázu, jeho rty jsou léčkou jeho duši.

8 Řeči klevetníkovy jsou jak pamlsky, sestoupí až do nejvnitřnějších útrob.

9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.

10 Pevná věž je Hospodinovo jméno, k němu se uteče spravedlivý jak do hradu.

11 Pevnou tvrzí je boháčovi jeho majetek, jeví se mu jako nedostupná hradba.

12 Srdce člověka bývá před pádem zpupné, kdežto slávu předchází pokora.

13 Odpoví-li kdo dřív, než vyslechl, toť pošetilost a hanba pro něj.

14 Mužný duch snáší nemoc, ale ducha ubitého kdo unese?