1 Co má tedy žid navíc? A jaký je užitek obřízky?
2 Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova.
3 A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží?
4 Naprosto ne! Ať se ukáže, že Bůh je pravdivý, ale 'každý člověk lhář', jak je psáno: 'Aby ses ukázal spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, přijdeš-li na soud.'
5 Jestliže však naše nepravost dává vyniknout spravedlnosti Boží, co k tomu řekneme? Není Bůh, po lidsku řečeno, nespravedlivý, když nás stíhá svým hněvem?
6 Naprosto ne! Vždyť jak by potom Bůh mohl soudit svět?
7 Jestliže však moje lež vyzdvihla Boží pravdu k jeho slávě, proč mám být ještě souzen jako hříšník?
8 A nevede to potom k tomu, co nám někteří pomlouvači připisují, jako bychom říkali: "Čiňme zlo, aby přišlo dobro?" Ty čeká spravedlivé odsouzení!
9 Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu,
10 jak je psáno: 'Nikdo není spravedlivý, není ani jeden,
11 nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha;
12 všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.
13 Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech,
14 jejich ústa jsou samá kletba a hořkost,
15 jejich nohy spěchají prolévat krev,
16 zhouba a bída je na jejich cestách;
17 nepoznali cestu pokoje
18 a úctu před Bohem nemají.'
19 Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.
20 Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn', neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
21 Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,
22 Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:
23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;
24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
25 Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.
26 Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.
27 Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.
28 Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
29 Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů!
30 Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.
31 To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.