1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné!
2 Tak ať řeknou ti, kdo byli Hospodinem vykoupeni, ti, které vykoupil z rukou protivníka,
3 které shromáždil ze všech zemí, od východu, od západu, severu i moře.
4 Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli.
5 Žíznili a hladověli, byli v duši skleslí.
6 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vytrhl je z tísně:
7 sám je vedl přímou cestou, aby došli k městu jeho sídla.
8 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:
9 dosyta dal najíst lačným, hladovým dal plno dobrých věcí.
10 Seděli v temnotách šeré smrti, v železných poutech a v ponížení,
11 neboť se vzepřeli tomu, co řekl Bůh, znevážili úradek Nejvyššího.
12 Trápením pokořil jejich srdce, klesali, a nikde žádná pomoc.
13 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:
14 vyvedl je z temnot šeré smrti, sám zpřetrhal jejich pouta.
15 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná:
16 rozrazil bronzová vrata, železné závory zlomil.
17 Pošetilci pro svou cestu nevěrnosti, pro své nepravosti byli pokořeni.
18 Každý pokrm se jim hnusil, dospěli až k branám smrti.
19 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně:
20 seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy.
21 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,
22 ať mu obětují oběť díků, ať s plesáním vypravují o všech jeho skutcích.
23 Ti, kteří se vydávají na lodích na moře, kdo konají dílo na nesmírných vodách,
24 spatřili Hospodinovy skutky, jeho divy na hlubině.
25 Poručil a povstal bouřný vichr, jenž do výše zvedl vlnobití.
26 Vznášeli se k nebi, řítili se do propastných tůní, ztráceli v té spoušti hlavu.
27 V závrati jak opilí se potáceli, s celou svou moudrostí byli v koncích.
28 A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, vyvedl je z tísně:
29 utišil tu bouři, ztichlo vlnobití.
30 Zaradovali se, když se uklidnilo, on pak je dovedl do přístavu, jak si přáli.
31 Ti ať vzdají Hospodinu chválu za milosrdenství a za divy, jež pro lidi koná,
32 ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí!
33 Řeky mění v poušť a vodní zřídla v suchopáry,
34 v solné pláně žírnou zemi pro zlobu těch, kdo v ní sídlí.
35 Poušť v jezero mění a zem vyprahlou ve vodní zřídla.
36 Tam usadil ty, kdo hladověli, zbudovali město, sídlo Boží.
37 Pole oseli, vinice vysázeli, sklidili úrodu hojnou.
38 Žehnal jim a velmi se rozrostli, ani dobytka jim neubylo.
39 Jich však ubývalo, ohýbali se pod tíhou zla a strastí,
40 když je ten, jenž může vylít opovržení i na knížata, zavedl do bezcestných pustot.
41 Avšak ubožáku se stal v ponížení hradem a čeledi jeho lidu rozmnožil jak ovce.
42 Přímí lidé to vidí a radují se, ale každá podlost musí zavřít ústa.
43 Kdo je moudrý, ať dbá těchto věcí a Hospodinovu milosrdenství ať hledí porozumět!