1 Pro předního zpěváka. Žalm Hospodinova služebníka Davida, který přednášel slova této písně Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z rukou Saulových.
2 Pravil: Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo.
3 Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade!
4 Když jsem vzýval Hospodina, jemuž patří chvála, byl jsem zachráněn před svými nepřáteli.
5 Ovinuly mě provazy smrti, zachvátily mě dravé proudy Ničemníka,
6 provazy podsvětí se kolem mne stáhly, dostihly mě léčky smrti.
7 V soužení jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu o pomoc jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k jeho sluchu.
8 Země se zachvěla, roztřásla se, hory v základech se hnuly, chvěly se před jeho plamenným hněvem.
9 Z chřípí se mu valil dým, z úst sžírající oheň, planoucí řeřavé uhlí.
10 Sklonil nebesa a sestupoval, pod nohama černé mračno.
11 Na cheruba usedl a letěl a vznášel se na perutích větru.
12 Temno učinil svou skrýší, stánkem kolem sebe, temné vodstvo, mračna prachu.
13 Mračna se hnala před jeho jasem, krupobití a hořící uhlí.
14 Hospodin na nebi zaburácel, Nejvyšší vydal svůj hlas, krupobití a hořící uhlí.
15 Vyslal své šípy a rozehnal mračna, množstvím blesků je uvedl v zmatek.
16 Tu se objevila koryta vod, základy světa se obnažily, když jsi, Hospodine, zaútočil, když jsi zadul svým hněvivým dechem.
17 Vztáhl ruku z výše, uchopil mě, vytáhl mě z nesmírného vodstva.
18 Nepříteli mocnému mě vyrval, těm, kdo nenáviděli mě, kdo zdatnější byli.
19 Přepadli mě v den mých běd, ale Hospodin mě podepíral,
20 učinil mě volným; ubránil mě, protože si mě oblíbil.
21 Hospodin mi odplatil podle mé spravedlnosti, odměnil mě podle čistoty mých rukou,
22 neboť jsem dbal na Hospodinovy cesty, neodvrátil jsem se svévolně od svého Boha.
23 Všechny jeho řády jsem měl na zřeteli, neodvrhl jeho nařízení.
24 Jeho jsem se dokonale držel, varoval se nepravosti.
25 Podle mé spravedlnosti mě Hospodin odměňoval, podle čistoty mých rukou, tak jak jevila se jemu.
26 Ty věrnému osvědčuješ věrnost, muži dokonalému svou dokonalost,
27 ryzímu svou ryzost osvědčuješ, s neupřímným se však pouštíš do zápasu.
28 Ty lid ponížený zachraňuješ, ale povýšené nutíš sklopit oči.
29 Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot.
30 S tebou proběhnu i nepřátelskou vřavou, se svým Bohem zdolám hradbu,
31 s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! To, co řekne Hospodin, je protříbené. On je štítem všech, kteří se k němu utíkají.
32 Kdo je Bůh krom Hospodina, kdo je skála, ne-li Bůh náš!
33 Bůh, který mě opásává statečností a mou cestu činí dokonalou,
34 ten dává mým nohám hbitost laně, na mých posvátných návrších mi dopřává stanout,
35 učí bojovat mé ruce a mé paže napnout bronzový luk.
36 Podal jsi mi štít své spásy, tvoje pravice mě podepírá, tvá mírnost mé síly rozmnožila.
37 Dals volnost mým krokům, nohy se mi nepodvrtnou.
38 Budu stíhat nepřátele, dopadnu je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám.
39 Rozdrtím je, že už nepovstanou, pod nohy mi padnou.
40 Opásals mě statečností k boji; ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš.
41 Obrátil jsi na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí.
42 Budou volat o pomoc, a nespasí je nikdo, volat k Hospodinu, ale neodpoví.
43 Roztluču je, budou jako prach ve větru, smetu je jak bláto z ulic.
44 Dals mi vyváznout z rozbrojů lidu, vůdcem pronárodů jsi mě ustanovil. Sloužit bude mi i lid, který jsem neznal.
45 Na slovo mě uposlechnou, cizinci se budou vtírat do mé přízně.
46 Cizinci jak tráva zvadnou, vypotácejí se ze svých hradišť.
47 Živ je Hospodin! Buď požehnána moje skála, vyvýšen buď Bůh, má spása!
48 Bůh, jenž mě pověřil vykonáním pomsty, národy mi podrobuje.
49 Vysvoboditeli od nepřátel, pozvedáš mě nad ty, kdo proti mně povstávají, ty mě násilníku vyrveš.
50 Proto ti vzdám, Hospodine, mezi pronárody chválu, budu zpívat žalmy tvému jménu. [ (Psalms 18:51) Velká vítězství dopřává svému králi, prokazuje milosrdenství svému pomazanému, Davidovi, a jeho potomstvu navěky! ]