1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou.

3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky.

4 Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet.

5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan.

6 Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli.

7 Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem.

8 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří.

9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost v srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo.

10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé,

11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve.

12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou.

13 Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin, jež jsou mi skryty.

14 Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností. [ (Psalms 19:15) Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj! ]