1 Žalm Davidův, když byl v Judské poušti.

2 Bože, tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi.

3 Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu;

4 tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem.

5 Proto ti žehnám po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně.

6 Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu.

7 Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek,

8 že jsi mou pomocí býval, ve stínu křídel tvých plesám.

9 Má duše přilnula k tobě, tvá pravice mě pevně drží.

10 Ti, kdo mi chystají zkázu a o život ukládají, sestoupí v nejhlubší útroby země;

11 vydáni napospas meči za kořist šakalům padnou. [ (Psalms 63:12) Král se však bude radovat; Bůh bude chloubou všech, kdo přísahají při něm, a budou zacpána ústa těm, kdo zrádně mluví. ]