1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.

2 Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám."

3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.

4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.

5 Nelekej se hrůzy noci ani šípu, který létá ve dne,

6 moru, jenž se plíží temnotami, nákazy, jež šíří zhoubu za poledne.

7 Byť jich po tvém boku padlo tisíc, byť i deset tisíc tobě po pravici, tebe nestihne nic takového.

8 Na vlastní oči to spatříš, uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.

9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov,

10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží.

11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách.

12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil;

13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.

14 Dám mu vyváznout, neboť je mi oddán, budu jeho hradem, on zná moje jméno.

15 Až mě bude volat, odpovím mu, v soužení s ním budu, ubráním ho, obdařím ho slávou,

16 dlouhých let dopřeji mu do sytosti, ukáži mu svoji spásu.