11 I řekl jim: "Kdo propustí svou manželku a vezme si jinou, dopouští se vůči ní cizoložství;
12 a jestliže manželka propustí svého muže a vezme si jiného, dopouští se cizoložství."
14 Ústa cizaček jsou hluboká jáma; na koho se Hospodin rozhněvá, ten tam spadne.
16 Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.
17 Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.
19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.
3 Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,
4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.
5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.
6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.
7 Proto, synové, poslyšte mě, neodvracejte se od výroků mých úst.
8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,
9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,
4 Manželství ať mají všichni v úctě a manželé ať jsou si věrni, neboť neřestné a nevěrné bude soudit Bůh.
3 Ze rtů cizí ženy sice kape med, a její jazyk je hladší než olej,
4 nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč.
5 Její nohy sestupují k smrti, její kroky uvíznou v podsvětí.
6 Nevysleduješ stezku života, její stopy se motají, nevíš kam.
21 Dal jsem jí čas k pokání, ale ona se nechce odvrátit od svého smilstva.
22 Hle, sešlu na ni nemoc a do velikého soužení uvrhnu ty, kdo s ní cizoloží, jestliže se od jejích činů neodvrátí;
10 Kdo se dopustí cizoložství s ženou někoho jiného, kdo cizoloží s ženou svého bližního, musí zemřít, cizoložník i cizoložnice.
18 Každý, kdo propouští svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; kdo se ožení s tou, kterou muž pustil, cizoloží.
4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
18 Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.
20 Nebudeš obcovat se ženou svého bližního a neposkvrníš se s ní.
32 Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou ženou oženil, cizoloží.
8 Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu,
9 ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta,
10 ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí.
11 Nakonec budeš skučet, až celé tvé tělo zchátrá.
12 Řekneš: "Jak jsem mohl nenávidět napomínání? Jak mohlo mé srdce znevažovat domlouvání?
13 Svoje vychovatele jsem neposlouchal, nenaslouchal jsem svým učitelům.
14 Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti."
14 Nesesmilníš. fehlt/missing
27 Může si kdo shrnout do klína oheň a nespálit si šaty?
28 Což může někdo chodit po žhavém uhlí, a nepopálit si nohy?
29 Tak dopadne ten, kdo vchází k ženě svého druha; nezůstane bez trestu, kdo se jí dotkne.
19 Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,
20 modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,
21 závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.
32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.
33 Sklidí jen rány a hanbu a jeho potupa nebude smazána.
34 Neboť žárlivost rozpálí muže, ten bude v den pomsty nelítostný.
35 Nepřijme žádný dar na usmířenou, nepovolí, i kdybys sebevíc úplatků dával.
18 Propadla smrti i se svým domem, její stopy směřují do říše stínů.
19 Nikdo z těch, kdo k ní vcházejí, se nevrátí, stezek života nedosáhne.
4 a řeknou mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.
5 V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?"
6 Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.
7 Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!"
8 A opět se sklonil a psal po zemi.
9 Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.
10 Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?"
11 Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"
27 Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.'
28 Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.
32 Kdo s ženou cizoloží, nemá rozum, k vlastní zkáze to činí.
19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.
20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?