4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.
9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.
9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.
1 David se zeptal: "Zdalipak zůstal ještě někdo ze Saulova domu? Rád bych mu kvůli Jónatanovi prokázal milosrdenství."
16 Ale Rút jí odvětila: "Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.
17 Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Rozdělí nás od sebe jen smrt."
1 I skončil rozhovor se Saulem. Jónatan přilnul celou duší k Davidovi, zamiloval si ho jako sebe sama.
2 Saul ho totiž vzal onoho dne k sobě a nedovolil mu vrátit se do otcovského domu.
3 A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe.
10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.
24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.
17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.
17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.
11 Toužím vás spatřit, abych se s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil,
12 to jest abychom se spolu navzájem povzbudili vírou jak vaší, tak mou.
33 Neklamte se: 'špatná společnost kazí dobré mravy'.
33 Neklamte se: 'špatná společnost kazí dobré mravy'.
11 Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.
12 Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.
28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.
7 Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná.
13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.
10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.
5 Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska.
6 Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího.
9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.
17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.
9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
14 Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného.
12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
1 Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.
24 Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej,
25 ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.
12 Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!
19 cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."
21 A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.
3 A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe.
15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
6 Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém.
1 Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
2 Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi, kane mu na výstřih roucha.
3 Jak chermónská rosa, která kane na sijónské hory. Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.