4 Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
16 Ale Rút jí odvětila: "Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.
17 Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Rozdělí nás od sebe jen smrt."
1 I skončil rozhovor se Saulem. Jónatan přilnul celou duší k Davidovi, zamiloval si ho jako sebe sama.
2 Saul ho totiž vzal onoho dne k sobě a nedovolil mu vrátit se do otcovského domu.
3 A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe.
10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.
11 Toužím vás spatřit, abych se s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil,
12 to jest abychom se spolu navzájem povzbudili vírou jak vaší, tak mou.
19 cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."
15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.
10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.
20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.
9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.
9 Kdo stojí o lásku, přikrývá přestoupení, ale kdo je přetřásá, rozlučuje důvěrné přátele.
28 Proradný člověk vyvolává sváry a klevetník rozlučuje důvěrné přátele.
1 David se zeptal: "Zdalipak zůstal ještě někdo ze Saulova domu? Rád bych mu kvůli Jónatanovi prokázal milosrdenství."
13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
1 Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
33 Neklamte se: 'špatná společnost kazí dobré mravy'.
9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
7 Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná.
11 Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.
12 Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás dosáhla svého cíle.
24 Přátelit se s kdekým je ke škodě; kdo však miluje, přilne víc než bratr.
9 Olej a kadidlo jsou pro radost srdci, přítel je sladší než chtění vlastní duše.
10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.
17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.
9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
14 Kdo své milosrdenství bližnímu odepírá, ten opouští bázeň Všemocného.
24 Nepřátel se s hněvivým člověkem a s mužem vznětlivým se nestýkej,
25 ať se nepřizpůsobíš jeho stezkám a nenastražíš léčku své duši.
12 Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!
17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.
6 Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém.
1 Poutní píseň, Davidova. Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratří bydlí svorně!
2 Jako výborný olej na hlavě, jenž kane na vous, na vous Áronovi, kane mu na výstřih roucha.
3 Jak chermónská rosa, která kane na sijónské hory. Tam udílí Hospodin své požehnání, život navěky.
17 Železo se ostří železem a jeden ostří tvář druhého.
33 Neklamte se: 'špatná společnost kazí dobré mravy'.
5 Lepší jsou zjevná kárání než skrývaná láska.
6 Věrně jsou míněny šlehy od milujícího, ale záludné jsou polibky nenávidícího.
3 A Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, neboť ho miloval jako sám sebe.
12 "To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.
17 V každičkém čase miluje přítel, zrodil se bratrem pro doby soužení.
10 Svého přítele a přítele svého otce neopouštěj, ale v den svých běd nechoď ani do domu vlastního bratra. Lepší je blízký soused než vzdálený bratr.
21 A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.