9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.
11 Také leží-li dva pospolu, je jim teplo; jak se má však zahřát jeden?
12 Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!
18 I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."
9 Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto, učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí, jediným článkem svého náhrdelníku.
33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.
2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno.
3 Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej - tvé jméno. Proto tě dívky milují.
28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev;
6 Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její - žár ohně, plamen Hospodinův.
7 Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.
6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,
19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.
20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?
5 Když se muž právě oženil, nebude vycházet do boje a nebude mu ukládán žádný úkol. Po jeden rok bude uvolněn pro svůj dům, aby se radoval se svou ženou, kterou si vzal.
14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.
15 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice.
16 Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň.
22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.
4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
15 Což on neučinil člověka jednoho a nedal mu částku ducha? Oč má ten jeden usilovat? O Boží potomstvo. Střezte svého ducha, nikdo ať se nezachová věrolomně k ženě svého mládí.
22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.
23 Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."
24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.