5 V soužení jsem volal Hospodina, Hospodin mi odpověděl, daroval mi volnost.
1 Žalm Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
2 Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod,
18 Řeknu-li: "Už ujíždí mi noha", podepře mě tvé milosrdenství, Hospodine.
16 Mějte porozumění jeden pro druhého. Nesmýšlejte vysoko, ale věnujte se všedním službám. Nespoléhejte na svou vlastní chytrost.
11 Ne že bych si naříkal na nedostatek; naučil jsem se být spokojen s tím, co mám.
3 Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání.
13 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za pravici, pravím ti: »Neboj se, já jsem tvá pomoc.«
5 Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.
6 Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky.
8 Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese.
5 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.
14 Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet."
3 Pronárody jsi vyhnal svou rukou, je však jsi zasadil jako révu; rozdrtils národy, je však jsi propustil na svobodu.
1 Pamětní zápis; Davidův. Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě!
21 Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Hospodinův obstojí.
1 Poutní píseň, Šalomounova. Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.
19 Nikdy se tě nespustíme, zachovej nám život, ať můžeme vzývat tvoje jméno. [ (Psalms 80:20) Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, ukaž jasnou tvář a budem zachráněni! ]
34 Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení.
26 Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl.
9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.
1 Píseň k pouti. Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc?
2 Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi.
22 Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší.
29 Od dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému.
8 Ti, kdo žijí jen z vlastních sil, nemohou se líbit Bohu.
4 Jako je v jednom těle mnoho údů a nemají všechny stejný úkol,
5 tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
14 Vždyť co jsem já a co je můj lid, že máme možnost takto přinášet dobrovolné dary? Od tebe pochází všechno. Dáváme ti, co jsme přijali z tvých rukou.