Deus é nosso refúgio

1 Pamětní zápis; Davidův. Ochraňuj mě, Bože, utíkám se k tobě!

1 Pro předního zpěváka. Žalm Hospodinova služebníka Davida, který přednášel slova této písně Hospodinu v den, kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z rukou Saulových.

2 Pravil: Miluji tě vroucně, Hospodine, moje sílo.

3 Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade!

1 Pro předního zpěváka; pro Kórachovce, píseň vysokým hlasem.

7 Tvoje spravedlnost je jak mocné horstvo, propastná tůň nezměrná jsou tvoje soudy; zachraňuješ lidi i dobytek, Hospodine.

29 Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou pro ty, kdo páchají ničemnosti.

26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny.

17 Já však budu zpívat o tvé síle, nad tvým milosrdenstvím hned zrána budu plesat. Vždyť ses mi stal nedobytným hradem, útočištěm v den soužení mého. [ (Psalms 59:18) Moje sílo, o tobě chci žalmy zpívat. Bůh je přece hrad můj nedobytný, Bůh můj milosrdný. ]

1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Panovníku, u tebe jsme měli domov v každém pokolení!

2 Než se hory zrodily, než vznikl svět a země, od věků na věky jsi ty, Bože.

1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

2 Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!

3 Skloň ke mně své ucho, pospěš, vysvoboď mě, buď mi skálou záštitnou, buď opevněným domem pro mou spásu.

4 Tys můj skalní štít a pevná tvrz má, veď mě pro své jméno a doveď mě k cíli.

5 Vyvleč mě z té sítě, již mi nastražili, vždyť jsi záštita má.

8 Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v člověka.

9 Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v knížata.

7 Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná se k těm, kteří se k němu utíkají.

4 Byl jsi záštitou slabého, v soužení záštitou ubožáka, útočištěm před přívalem i stínem v horku. Dech ukrutníků je jak příval na zeď,

5 Stále se radí, jak strhnout ho z výše, ve lhaní zálibu našli, žehnají ústy, zlořečí v nitru.

6 Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá.

7 Jen on je má skála, má spása, můj nedobytný hrad, mnou nic neotřese.

8 Má spása a sláva je v Bohu, on je má mocná skála, v Bohu mám útočiště.

9 Rozsoudí svět spravedlivě, povede při národů dle práva.

10 Hospodin je zdeptanému nedobytným hradem, v dobách soužení je hradem nedobytným.

3 Buď mi skalním příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz!

1 Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?

2 Když se na mě vrhli zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, protivníci, moji nepřátelé, sami klopýtli a padli.

3 Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce nepocítí bázeň, kdyby proti mně i bitva vzplála, přece budu doufat.

1 Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí, přečká noc ve stínu Všemocného.

2 Říkám o Hospodinu: "Mé útočiště, má pevná tvrz je můj Bůh, v nějž doufám."

3 Vysvobodí tě z osidla lovce, ze zhoubného moru.

4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště; pavézou a krytem je ti jeho věrnost.