20 I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.
21 Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'
22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,
3 Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna.
4 Čím jsou šípy v ruce bohatýra, tím jsou synové zplození v mládí.
5 Blaze muži, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně jednat s nepřáteli.
24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.
13 Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní!
7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!
12 Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
26 V bázni před Hospodinem má člověk pevné bezpečí a útočiště pro své syny.
24 Otec spravedlivého velice jásá, zplodil moudrého a raduje se z něho.
15 Jestliže se vám zdá, že sloužit Hospodinu je zlé, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda božstvům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou Eufratem, nebo božstvům Emorejců, v jejichž zemi sídlíte. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu."
6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.