Espírito
41 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé."
10 Dej, ať slyším veselí a radost, ať jásají kosti, jež jsi zdeptal.
11 Odvrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všechny moje nepravosti.
12 Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha.
3 A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden;
4 všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
18 Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě - to vše mocí Ducha Páně.
6 Nato mi řekl: "Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.
26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
3 "Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské.
16 aby se pro bohatství Boží slávy ve vás jeho Duchem posílil a upevnil 'vnitřní člověk'
17 a aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce
18 Ty, kdo úpěli, Hospodin slyšel, ze všech soužení je vysvobodil.
11 Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.
19 Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista.
24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě."
12 Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.
15 Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
16 Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
17 Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.
10 Je-li však ve vás Kristus, pak vaše tělo sice podléhá smrti, protože jste zhřešili, ale Duch dává život, protože jste ospravedlněni.
5 Toto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, já do vás uvedu ducha a oživnete.
22 Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
23 tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.
23 Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova:
26 Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.
13 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho o to prosí!"
1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
2 Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
19 Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
20 Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.
7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.
7 Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy.
11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu.
17 Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali
1 Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.
17 Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.
13 Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že nám dal svého Ducha.
16 Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.
6 Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.
19 A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa,
20 aby se řídili mými nařízeními, zachovávali moje řády a jednali podle nich. I budou mým lidem a já jim budu Bohem.
2 Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.
23 Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili.
24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě."
16 Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
13 Bůh naděje nechť vás naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, aby se rozhojnila vaše naděje mocí Ducha svatého.
1 Když máme taková zaslíbení, moji nejmilejší, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží.
6 Pamatuj na svého Stvořitele, než se přetrhne stříbrný provaz a rozbije se mísa zlatá a džbán se roztříští nad zřídlem a kolo u studny se zláme.
7 A prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal.
18 Pýcha předchází pád, domýšlivost klopýtnutí.
19 Je lépe být poníženého ducha s pokornými, než se dělit o kořist s pyšnými.
8 Avšak je to duch člověku daný, dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými.
15 Co tedy? Budu se modlit ve vytržení ducha, ale budu se také modlit s vědomou myslí. Budu zpívat chvalozpěvy ve vytržení ducha, ale budu zpívat také s vědomou myslí.
3 Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není.
4 Jeho duch odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány.
1 Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění,
14 Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží.
23 Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi.
32 Lepší je shovívavý než bohatýr, a kdo ovládá sebe, je nad dobyvatele města.
17 Panovníku, otevři mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu.
27 Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.
15 Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
25 Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.