Falar

22 Plány selžou bez společné porady, kdežto při množství rádců se uskuteční.

19 Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.

15 Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra.

13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to.

1 Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno, uvádějte národům ve známost jeho skutky,

7 Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

21 V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.

9 neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.

23 Člověk má radost, když může dát odpověď, jak je dobré slovo v pravý čas!

18 Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.

3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza.

8 Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených,

3 Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.

1 Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu.

2 Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.

28 I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.

12 Slova z úst moudrému příjemně plynou, kdežto hlupáka vlastní rty pohlcují.

36 Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.

9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.

4 Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha.

45 Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.

26 Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním.

8 Z mých úst plně zní tvá chvála, den co den tě oslavuji.

19 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu;

29 Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost.