Família de Deus
12 Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.
13 Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.
25 Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.
7 Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?
8 Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.
9 Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu Otci, který dává Ducha a život?
10 A to nás naši tělesní otcové vychovávali podle svého uvážení a jen pro krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti.
33 Odpověděl jim: "Kdo je má matka a moji bratři?"
34 Rozhlédl se po těch, kteří seděli v kruhu kolem něho, a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři!
35 Kdo činí vůli Boží, to je můj bratr, má sestra i matka."
1 Proti staršímu člověku nevystupuj tvrdě, nýbrž domlouvej mu jako otci, mladším jako bratrům,
2 starším ženám jako matkám, mladším jako sestrám, vždy s čistou myslí.
15 Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!
16 Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
17 A jsme-li děti, tedy i dědicové - dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.
4 Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu,
5 aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.
6 Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče.
7 A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic.
26 Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.
27 Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.
28 Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou.
35 Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.
5 tak i my, ač je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu a jeden druhému sloužíme jako jednotlivé údy.
1 Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha.
2 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest.
10 A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.
26 Trpí-li jeden úd, trpí spolu s ním všechny. A dochází-li slávy jeden úd, všechny se radují spolu s ním.
14 Proto klekám na kolena před Otcem,
15 od něhož pochází každý nebeský i pozemský rod, a prosím,
5 Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny
6 a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.
19 Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině.
20 Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.
21 V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu;
22 v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží.
42 Ježíš jim řekl: "Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.