Filhos

1 Poutní píseň. Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!

2 Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře.

3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.

4 Hle, jak bývá požehnáno muži, jenž se bojí Hospodina.

6 A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci.

7 Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.

28 Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu.

29 Ať ti slouží lidská pokolení, ať se ti klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se ti budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán."

28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."

4 Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti ať se učí mít péči především o své příbuzné a odplácet svým rodičům. To je totiž milé Bohu.

21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk.

52 A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.

24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.

1 Děti, poslouchejte své rodiče, protože to je spravedlivé před Bohem.

2 'Cti otce svého i matku svou' je přece jediné přikázání, které má zaslíbení:

3 'aby se ti dobře vedlo a abys byl dlouho živ na zemi.'

14 Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.

6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.

7 Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?

8 Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.

15 Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.

25 Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb.

26 Slituje se kdykoli a vypomůže půjčkou, také jeho potomci jsou požehnáním.

1 Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.

4 Požehnaný bude plod tvého života i plodiny tvé role, plod tvého dobytka, vrh tvého skotu a přírůstek tvého bravu.

3 Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna.

4 Čím jsou šípy v ruce bohatýra, tím jsou synové zplození v mládí.

5 Blaze muži, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně jednat s nepřáteli.

24 »Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,

25 ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,

26 ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.«

3 Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.

4 Porostou jak mezi trávou, budou jako topoly při tekoucích vodách.

7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!

13 Všichni tví synové budou Hospodinovými učedníky; hojnost pokoje zjednám tvým synům.

11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!

38 Budou mým lidem a já jim budu Bohem.

39 Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny, aby dobře bylo jim i jejich synům po nich.

13 Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

1 Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha.

6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.

15 Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.

39 Dám ji vašim dětem, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí nepřátel; vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznávají dobro od zla, ti tam vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.

5 "Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka."

13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.

14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.

15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.

16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.

12 Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

12 Kéž jsou naši synové jak štěpy, krásně urostlí v svém mládí. Naše dcery ať jsou jako sloupy vytesané podle chrámového vzoru.

1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce.

10 Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpečí u jejích prsou.

21 Otcové, neponižujte své děti, aby nemalomyslněly.

4 Otcové, nedrážděte své děti ke vzdoru, ale vychovávejte je v kázni a napomenutích našeho Pána.

20 Děti, poslouchejte ve všem své rodiče, protože se to líbí Pánu.

13 Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.

4 nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal.

14 Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka.

1 Poutní píseň. Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!

2 Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře.

3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.

2 Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno.