6 A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci.
7 Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat.
4 Má-li však některá vdova děti nebo vnuky, ti ať se učí mít péči především o své příbuzné a odplácet svým rodičům. To je totiž milé Bohu.
28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."
1 Poutní píseň. Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!
2 Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře.
3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.
4 Hle, jak bývá požehnáno muži, jenž se bojí Hospodina.
24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas.
4 Požehnaný bude plod tvého života i plodiny tvé role, plod tvého dobytka, vrh tvého skotu a přírůstek tvého bravu.
1 Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.
15 Vězí-li v srdci chlapce pošetilost, trestající hůl ji od něho vzdálí.
6 Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne.
21 Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk.
14 Když to Ježíš uviděl, rozhněval se a řekl: "Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.
25 Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb.
26 Slituje se kdykoli a vypomůže půjčkou, také jeho potomci jsou požehnáním.
24 »Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,
25 ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,
26 ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.«
1 Děti, poslouchejte své rodiče, protože to je spravedlivé před Bohem.
2 'Cti otce svého i matku svou' je přece jediné přikázání, které má zaslíbení:
3 'aby se ti dobře vedlo a abys byl dlouho živ na zemi.'
7 Spravedlivý žije bezúhonně; blaze bude po něm jeho synům!
3 Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, mzdou od něho plod lůna.
4 Čím jsou šípy v ruce bohatýra, tím jsou synové zplození v mládí.
5 Blaze muži, který jimi naplnil svůj toulec! Nebudou zahanbeni, až budou v bráně jednat s nepřáteli.
7 Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?
8 Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.
52 A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.
28 Dej ti Bůh z rosy nebes a ze žírnosti země, i hojnost obilí a moštu.
29 Ať ti slouží lidská pokolení, ať se ti klanějí národy. Budeš panovat nad svými bratry a synové tvé matky se ti budou klanět. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo žehnat bude tobě, sám bude požehnán."
13 Všichni tví synové budou Hospodinovými učedníky; hojnost pokoje zjednám tvým synům.
3 Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo a své požehnání na ty, kteří z tebe vzejdou.
4 Porostou jak mezi trávou, budou jako topoly při tekoucích vodách.
38 Budou mým lidem a já jim budu Bohem.
39 Dám jim jedno srdce a jednu cestu, aby se mě báli po všechny dny, aby dobře bylo jim i jejich synům po nich.
6 Korunou starců jsou vnuci, ozdobou synů otcové.
5 "Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka."
12 Kéž jsou naši synové jak štěpy, krásně urostlí v svém mládí. Naše dcery ať jsou jako sloupy vytesané podle chrámového vzoru.
21 Otcové, neponižujte své děti, aby nemalomyslněly.
13 Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu nabiješ holí.
1 Poutní píseň. Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!
2 Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře.
3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.
11 Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!
13 Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
1 Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha.
15 Hůl a domluva dávají moudrost, ale bezuzdný mladík dělá ostudu své matce.
39 Dám ji vašim dětem, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí nepřátel; vaši synové, kteří dnes ještě nerozeznávají dobro od zla, ti tam vejdou. Jim ji dám a oni ji obsadí.
13 Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.
14 Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.
15 Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.
12 Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
1 Přísloví Šalomounova. Syn moudrý dělá radost otci, kdežto syn hloupý působí žal matce.
10 Ty jsi mě vyvedl z života matky, chovals mě v bezpečí u jejích prsou.
4 Otcové, nedrážděte své děti ke vzdoru, ale vychovávejte je v kázni a napomenutích našeho Pána.
4 nebudeme tajit jejich synům. Budeme vyprávět budoucímu pokolení o Hospodinových chvályhodných činech, o mocných skutcích a divech, jež konal.
20 Děti, poslouchejte ve všem své rodiče, protože se to líbí Pánu.
2 Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno.
14 Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka.