6 Proto řekni Izraelcům: Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptské roboty, vysvobodím vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy.
30 Ježíš na to řekl: "Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám.
31 Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.
32 A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě."
5 Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.
21 Jako Otec mrtvé křísí a probouzí k životu, tak i Syn probouzí k životu, které chce.
22 Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi,
23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.
24 Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a neopodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.
25 Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.
26 Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě.
27 A dal mu moc konat soud, poněvadž je Syn člověka.
28 Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas
29 a vyjdou; ti, kdo činili dobré, vstanou k životu, a ti, kdo činili zlé, vstanou k odsouzení.
30 Sám od sebe nemohu dělat nic; jak mi Bůh přikazuje, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal."
31 "Svědčím-li sám o sobě, mé svědectví není pravé.
12 Tu noc projdu egyptskou zemí a všecko prvorozené v egyptské zemi pobiji, od lidí až po dobytek. Všechna egyptská božstva postihnu svými soudy. Já jsem Hospodin.
7 Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.
8 On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:
9 Hřích v tom, že ve mne nevěří;
4 moji nepravost smyj ze mne dokonale, očisť mě od mého hříchu!
6 nyní otloukali řezby ve svatyni sekerou a mlatem.
7 Tvou svatyni podpálili a příbytek tvého jména znesvětili, strhli k zemi.
38 On na to řekl: "Věřím, Pane," a padl před ním na kolena.
39 Ježíš řekl: "Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí."
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.
13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.
14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
14 Veškeré dílo Bůh postaví před soud, i vše, co je utajeno, ať dobré či zlé.
8 Sijón to slyší a raduje se, jásají dcery judské nad tvými soudy, Hospodine.
17 Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího. Jestliže začíná od vás, jaký bude konec těch, kteří se Božímu evangeliu vzpírají?
2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.
3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
4 Anebo jak to, že říkáš svému bratru: 'Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka' - a hle, trám ve tvém vlastním oku!
1 Potom jsem slyšel mocný hlas jakoby obrovského zástupu na nebi: "Haleluja! Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu,
2 protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou."
3 A znovu volali: "Haleluja! Na věky věků vystupuje dým z toho hořícího města."
1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.
2 Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.
3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.