10 Když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám: Kdo nechce pracovat, ať nejí!
11 Teď však slyšíme, že někteří mezi vámi vedou zahálčivý život, pořádně nepracují a pletou se do věcí, do kterých jim nic není.
12 Takovým přikazujeme a vybízíme je ve jménu Pána Ježíše Krista, aby žili řádně a živili se vlastní prací.
31 Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.
23 Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu,
6 Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš.
7 Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce,
8 opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu.
9 Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku?
10 Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v klín a poležíš si
11 a tvá chudoba přijde jak pobuda a tvá nouze jako ozbrojenec.
9 Ten, kdo při své práci otálí, je bratrem zhoubce.
12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci.
12 Poznal jsem, že není pro něho nic lepšího, než se radovat a konat v životě dobro.
13 A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.
22 Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší.
3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.
9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.
10 Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš.
23 Každé trápení je k užitku, ale pouhé mluvení vede k nedostatku.
17 Všechno, cokoli mluvíte nebo děláte, čiňte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby.
14 Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce.
14 Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování,
15 abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,
4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí.
15 Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy.
24 Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby.
8 Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo,
3 Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.
13 Nemiluj spánek, ať nezchudneš, nech oči otevřené a nasytíš se chlebem.
19 Ten totiž příliš nemyslí na dny svého života, protože Bůh oblažuje jeho srdce radostí.
16 Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti,
17 aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.
18 Tak je tomu s každým člověkem; to, že mu Bůh dal bohatství a poklady i možnost užívat jich, brát svůj podíl a radovat se při svém pachtění, je dar Boží.
58 A tak, moji milovaní bratří, buďte pevní, nedejte se zviklat, buďte stále horlivější v díle Páně; vždyť víte, že vaše práce není v Pánu marná.
26 Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější?
17 Vlídnost Panovníka, Boha našeho, buď s námi. Upevni nám dílo našich rukou, dílo našich rukou učiň pevným!
15 Usiluj o to, aby ses před Bohem osvědčil jako dělník, který se nemá zač stydět, protože správně zvěstuje slovo pravdy.
23 Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu,
24 s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte.
11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá.
8 Někdo je sám a nikoho nemá, ani syna ani bratra, a všechno jeho pachtění nebere konce, jeho oko se bohatství nenasytí. "Pro koho se pachtím a sám se připravuji o pohodlí?" Také to je pomíjivost a úmorná lopota.
8 Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o to, na čem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu.
4 Viděl jsem též všechno pachtění i vše, co prospěšného se koná, a jak přitom jeden na druhého žárlí. Také to je pomíjivost a honba za větrem.
11 Zakládejte si na tom, že budete žít pokojně, věnovat se své práci a získávat obživu vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili.
12 Tak získáte úctu těch, kdo stojí mimo, a na nikoho nebudete odkázáni.
7 a lidem slouží ochotně, jako by sloužili Pánu.
8 Víte, že Pán odmění každého, kdo něco dobrého učiní, ať je to otrok nebo svobodný.
28 Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými.
24 Ale já nepřikládám svému životu žádnou jinou cenu, než abych dokončil svůj běh a splnil úkol, který jsem dostal od Pána Ježíše: hlásat evangelium o Boží milosti.
13 Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro?
9 Tak má Boží lid pravý sobotní odpočinek teprve před sebou.
10 Neboť kdo vejde do Božího odpočinutí, odpočine od svého díla, tak jako Bůh odpočinul od svého.