18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,
19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.
20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?
14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.
15 A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni.
27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.
6 Od počátku stvoření 'Bůh učinil člověka jako muže a ženu;
7 proto opustí muž svého otce i matku a připojí se ke své manželce,
8 a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden.
9 A proto, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev;
30 vždyť jsme údy jeho těla.
31 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo'.
32 Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev.
33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.
4 Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku 'muže a ženu učinil je'?
5 A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo';
6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
18 I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."
21 I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.
22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.
23 Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."
24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.
25 Proto zanechte lži a 'mluvte pravdu každý se svým bližním', vždyť jste údy téhož těla.
15 Což on neučinil člověka jednoho a nedal mu částku ducha? Oč má ten jeden usilovat? O Boží potomstvo. Střezte svého ducha, nikdo ať se nezachová věrolomně k ženě svého mládí.
15 Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!
16 Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno 'budou ti dva jedno tělo'.
17 Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.