1 Pak jsem se rozhlédl a vidím, hle, čtyři rohy.
2 Zeptal jsem se posla, který se mnou mluvil: "Co to znamená?" Odvětil mi: "To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, to je Izraele, a Jeruzalém."
3 I ukázal mi Hospodin čtyři kováře.
4 Otázal jsem se: "Co se to chystají udělat?" Odvětil mi: "To jsou ty rohy, které rozmetaly Judu, takže žádný nebyl schopen pozvednout hlavu. Tu přišli tito kováři, aby jimi zalomcovali a srazili rohy pronárodům, které pozdvihly roh proti judské zemi a chtěly ji rozmetat."
5 Opět jsem se rozhlédl a vidím, hle, muž s měřícím provazcem v ruce.
6 Zeptal jsem se: "Kam jdeš?" Odpověděl mi: "Vyměřit Jeruzalém, abych viděl, jak bude široký a dlouhý."
7 A hle, vychází posel, který se mnou mluvil. Jiný posel mu vyšel vstříc
8 a oslovil ho: "Běž a promluv s tím mládencem. Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka.
9 Já sám, je výrok Hospodinův, budu ohnivou hradbou kolem něho a slávou uprostřed něho.
10 Běda, běda! Utečte ze severní země, je výrok Hospodinův. Rozprostřel jsem vás do čtyř nebeských větrů, je výrok Hospodinův.
11 Běda! Zachraň se, Sijóne, ty poklidně si bydlící u babylónské dcery!
12 Toto praví Hospodin zástupů, který mě poslal pro svoji slávu k pronárodům, které vás plenily: Kdo se vás dotkne, dotkne se zřítelnice mého oka.
13 Hle, mávnu proti nim rukou a budou je plenit ti, kdo jim otročili. »I poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.« [ (Zechariah 2:14) Plesej a raduj se, sijónská dcero, neboť už přicházím a budu bydlet uprostřed tebe, je výrok Hospodinův. ] [ (Zechariah 2:15) V onen den se mnoho pronárodů přidruží k Hospodinu. Stanou se mým lidem a já budu bydlet uprostřed tebe. »I poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.« ] [ (Zechariah 2:16) Pak se Hospodin ujme Judy jako svého dědičného podílu ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém. ] [ (Zechariah 2:17) Ztiš se před Hospodinem, veškeré tvorstvo, neboť se vypravil ze svého svatého příbytku." ]