1 Potom mě posel, který se mnou mluvil, znovu vzbudil jako toho, kdo musí být probuzen ze spánku,

2 a zeptal se mě: "Co vidíš?" Odvětil jsem: "Hle, vidím svícen, celý ze zlata, a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách.

3 A nad ním dvě olivy, jedna z pravé strany a druhá z levé strany mísy."

4 Nato jsem se zeptal posla, který se mnou mluvil: "Co to znamená, můj pane?"

5 Posel, který se mnou mluvil, mi odpověděl. Řekl mi: "Ty nevíš, co to znamená?" Řekl jsem: "Nevím, můj pane."

6 Nato mi řekl: "Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů.

7 Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: »Jeruzalém došel milosti!«"

8 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:

9 "Ruce Zerubábelovy tento dům založily, jeho ruce jej také dokončí. »I poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.«

10 A kdo pohrdal dnem malých začátků, radostně bude hledět na olovnici v ruce Zerubábelově." "Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi."

11 Nato jsem mu řekl: "Co znamenají ty dvě olivy po pravé i po levé straně svícnu?"

12 A dále jsem se ho otázal: "Co znamenají ty dva trsy oliv, které jsou nad dvěma zlatými žlábky, jimiž vytéká zlato?"

13 Tu mi řekl: "Ty nevíš, co to znamená?" Řekl jsem: "Nevím, můj pane."

14 Odvětil: "To jsou ti dva synové nového oleje, kteří stojí před Pánem celé země."