1 Paolo, prigione di Cristo Gesù, e il fratello Timoteo, a Filemone, nostro diletto e compagno d’opera,

2 e alla sorella Apfia, e ad Archippo, nostro compagno d’armi, alla chiesa che è in casa tua,

3 grazia a voi e pace da Dio nostro Padre e dal Signor Gesù Cristo.

4 Io rendo sempre grazie all’Iddio mio, facendo menzione di te nelle mie preghiere,

5 giacché odo parlare dell’amore e della fede che hai nel Signor Gesù e verso tutti i santi,

6 e domando che la nostra comunione di fede sia efficace nel farti riconoscere ogni bene che si compia in noi alla gloria di Cristo.

7 Poiché ho provato una grande allegrezza e consolazione pel tuo amore, perché il cuore dei santi è stato ricreato per mezzo tuo, o fratello.

8 Perciò, benché io abbia molta libertà in Cristo di comandarti quel che convien fare,

9 preferisco fare appello alla tua carità, semplicemente come Paolo, vecchio, e adesso anche prigione di risto Gesù;

10 ti prego per il mio figliuolo che ho generato nelle mie catene,

11 per Onesimo che altra volta ti fu disutile, ma che ora è utile a te ed a me.

12 Io te l’ho rimandato, lui, ch’è quanto dire, le viscere mie.

13 Avrei voluto tenerlo presso di me, affinché in vece tua mi servisse nelle catene che porto a motivo del angelo;

14 ma, senza il tuo parere, non ho voluto far nulla, affinché il tuo beneficio non fosse come forzato, ma volontario.

15 Infatti, per questo, forse, egli è stato per breve tempo separato da te, perché tu lo recuperassi per sempre;

16 non più come uno schiavo, ma come da più di uno schiavo, come un fratello caro specialmente a me, ma ora quanto più a te, e nella carne e nel Signore!

17 Se dunque tu mi tieni per un consocio, ricevilo come faresti di me.

18 che se t’ha fatto alcun torto o ti deve qualcosa, addebitalo a me.

19 Io, Paolo, lo scrivo di mio proprio pugno: io lo pagherò; per non dirti che tu mi sei debitore perfino di te stesso.

20 Sì, fratello, io vorrei da te un qualche utile nel Signore; deh, ricrea il mio cuore in Cristo.

21 Ti scrivo confidando nella tua ubbidienza, sapendo che tu farai anche al di là di quel che dico.

22 Preparami al tempo stesso un alloggio, perché spero che, per le vostre preghiere, io vi sarò donato.

23 Epafra, mio compagno di prigione in Cristo Gesù, ti saluta.

24 Così fanno Marco, Aristarco, Dema, Luca, miei compagni d’opera.

25 La grazia del Signor Gesù Cristo sia con lo spirito vostro.

1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a Timoteus bratr, Filemonovi milému, a pomocníku našemu,

2 A Apfie sestře milé, a Archippovi spolurytíři našemu, i vší církvi, kteráž jest v domě tvém:

3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.

4 Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách,

5 Slyše o lásce tvé a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým,

6 Aby společnost víry tvé mocná byla a tudy poznáno býti mohlo, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše.

7 Radost zajisté máme velikou, a potěšení z lásky tvé, že srdce svatých občerstvena jsou skrze tebe, bratře.

8 Protož ačkoli mnohou smělost mám v Kristu rozkázati tobě, což by náleželo,

9 Však pro lásku raději tebe prosím, jsa již takový, totiž Pavel starý, a nyní i vězeň Ježíše Krista.

10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima,

11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal.

12 Protož ty jej, (totiž srdce mé,) přijmi.

13 Kteréhožto já chtěl jsem byl při sobě zanechati, aby mi posluhoval místo tebe v vězení, kteréž trpím pro evangelium;

14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl jako bezděky, ale z dobré vůle.

15 Ano snad proto byl odšel na chvíli, abys jej potom věčného měl,

16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím víc tobě, i podle těla, i v Pánu.

17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne.

18 Jestližeť pak v čem ublížil, anebo jest-liť co dlužen, to mně přičti.

19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen.

20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž srdce mé v Pánu.

21 Jist jsa tvým poslušenstvím, tak jsem tobě napsal, věda, že i více, nežli pravím, učiníš.

22 A mezi tím připraviž mi také hospodu; neboť naději mám, že k modlitbám vašim budu vám navrácen.

23 Pozdravují tě Epafras, (spoluvězeň můj pro Krista Ježíše,)

24 Marek, Aristarchus, Démas a Lukáš, pomocníci moji.

25 Milost Pána našeho Jezukrista budiž s duchem vaším. Amen. List tento k Filemonovi psán byl z Říma po Onezimovi služebníku.