1 L’Eterno continuò a rispondere a Giobbe e disse:

2 "Il censore dell’Onnipotente vuole ancora contendere con lui? Colui che censura Iddio ha egli una risposta a tutto questo?"

3 Allora Giobbe rispose all’Eterno e disse:

4 "Ecco, io son troppo meschino; che ti risponderei? Io mi metto la mano sulla bocca.

5 Ho parlato una volta, ma non riprenderò la parola, due volte… ma non lo farò più".

6 L’Eterno allora rispose a Giobbe dal seno della tempesta, e disse:

7 "Orsù, cingiti i lombi come un prode; ti farò delle domande e tu insegnami!

8 Vuoi tu proprio annullare il mio giudizio? condannar me per giustificar te stesso?

9 Hai tu un braccio pari a quello di Dio? o una voce che tuoni come la sua?

10 Su via, adornati di maestà, di grandezza, rivestiti di splendore, di magnificenza!

11 Da’ libero corso ai furori dell’ira tua; mira tutti i superbi e abbassali!

12 Mira tutti i superbi e umiliali! E schiaccia gli empi dovunque stanno!

13 Seppelliscili tutti assieme nella polvere, copri di bende la lor faccia nel buio della tomba!

14 Allora, anch’io ti loderò, perché la tua destra t’avrà dato la vittoria.

15 Guarda l’ippopotamo che ho fatto al par di te; esso mangia l’erba come il bove.

16 Ecco la sua forza è nei suoi lombi, e il vigor suo nei muscoli del ventre.

17 Stende rigida come un cedro la coda; i nervi delle sue cosce sono intrecciati insieme.

18 Le sue ossa sono tubi di rame; le sue membra, sbarre di ferro.

19 Esso è il capolavoro di Dio; colui che lo fece l’ha fornito di falce,

20 perché i monti gli producon la pastura; e là tutte le bestie de’ campi gli scherzano intorno.

21 Si giace sotto i loti, nel folto de’ canneti, in mezzo alle paludi.

22 I loti lo copron dell’ombra loro, i salci del torrente lo circondano.

23 Straripi pure il fiume, ei non trema; rimane calmo, anche se avesse un Giordano alla gola.

24 Potrebbe alcuno impadronirsene assalendolo di fronte? o prenderlo colle reti per forargli il naso?

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]