1 La bilancia falsa è un abominio per l’Eterno, ma il peso giusto gli è grato.

2 Venuta la superbia, viene anche l’ignominia; ma la sapienza è con gli umili.

3 L’integrità degli uomini retti li guida, ma la perversità dei perfidi è la loro rovina.

4 Le ricchezze non servono a nulla nel giorno dell’ira, ma la giustizia salva da morte.

5 La giustizia dell’uomo integro gli appiana la via, ma l’empio cade per la sua empietà.

6 La giustizia degli uomini retti li libera, ma i perfidi restan presi nella loro propria malizia.

7 Quando un empio muore, la sua speranza perisce, e l’aspettazione degl’iniqui e annientata.

8 Il giusto è tratto fuor dalla distretta, e l’empio ne prende il posto.

9 Con la sua bocca l’ipocrita rovina il suo prossimo, ma i giusti sono liberati dalla loro perspicacia.

10 Quando i giusti prosperano, la città gioisce; ma quando periscono gli empi son gridi di giubilo.

11 Per la benedizione degli uomini retti la città è esaltata, ma è sovvertita dalla bocca degli empi.

12 Chi sprezza il prossimo è privo di senno, ma l’uomo accorto tace.

13 Chi va sparlando svela i segreti, ma chi ha lo spirito leale tien celata la cosa.

14 Quando manca una savia direzione il popolo cade; nel gran numero de’ consiglieri sta la salvezza.

15 Chi si fa mallevadore d’un altro ne soffre danno, ma chi odia la mallevadoria è sicuro.

16 La donna graziosa ottiene la gloria, e gli uomini forti ottengon la ricchezza.

17 L’uomo benigno fa del bene a se stesso, ma il crudele tortura la sua propria carne.

18 L’empio fa un’opera fallace, ma chi semina giustizia ha una ricompensa sicura.

19 Così la giustizia mena alla vita, ma chi va dietro al male s’incammina alla morte.

20 I perversi di cuore sono un abominio per l’Eterno, ma gl’integri nella loro condotta gli sono graditi.

21 No, certo, il malvagio non rimarrà impunito, ma la progenie dei giusti scamperà.

22 Una donna bella, ma senza giudizio, è un anello d’oro nel grifo d’un porco.

23 Il desiderio dei giusti è il bene soltanto, ma la prospettiva degli empi e l’ira.

24 C’è chi spande liberalmente e diventa più ricco, e c’è chi risparmia più del dovere e non fa che impoverire.

25 L’anima benefica sarà nell’abbondanza, e chi annaffia sarà egli pure annaffiato.

26 Chi detiene il grano è maledetto dal popolo, ma la benedizione è sul capo di chi lo vende.

27 Chi procaccia il bene s’attira benevolenza, ma chi cerca il male, male gl’incoglierà.

28 Chi confida nelle sue ricchezze cadrà, ma i giusti rinverdiranno a guisa di fronde.

29 Chi getta lo scompiglio in casa sua erediterà vento, e lo stolto sarà lo schiavo di chi ha il cuor savio.

30 Il frutto del giusto è un albero di vita, e il savio fa conquista d’anime.

31 Ecco, il giusto riceve la sua retribuzione sulla terra, quanto più l’empio e il peccatore!

1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.

12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.

18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.

19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.

20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.

21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.

22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.

24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.

25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.

26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.

27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.

28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.

29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.

30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?