1 La buona riputazione è da preferirsi alle molte ricchezze; e la stima, all’argento e all’oro.

2 Il ricco e il povero s’incontrano; l’Eterno li ha fatti tutti e due.

3 L’uomo accorto vede venire il male, e si nasconde; ma i semplici tirano innanzi, e ne portan la pena.

4 Il frutto dell’umiltà e del timor dell’Eterno è ricchezza e gloria e vita.

5 Spine e lacci sono sulla via del perverso; chi ha cura dell’anima sua se ne tien lontano.

6 Inculca al fanciullo la condotta che deve tenere; anche quando sarà vecchio non se e dipartirà.

7 Il ricco signoreggia sui poveri, e chi prende in prestito è schiavo di chi presta.

8 Chi semina iniquità miete sciagura, e la verga della sua collera è infranta.

9 L’uomo dallo sguardo benevolo sarà benedetto, perché dà del suo pane al povero.

10 Caccia via il beffardo, se n’andranno le contese, e cesseran le liti e gli oltraggi.

11 Chi ama la purità del cuore e ha la grazia sulle labbra, ha il re per amico.

12 Gli occhi dell’Eterno proteggono la scienza, ma egli rende vane le parole del perfido.

13 Il pigro dice: "Là fuori c’è un leone; sarò ucciso per la strada".

14 La bocca delle donne corrotte è una fossa profonda; colui ch’è in ira all’Eterno, vi cadrà dentro.

15 La follia è legata al cuore del fanciullo, ma la verga della correzione l’allontanerà da lui.

16 Chi opprime il povero, l’arricchisce; chi dona al ricco, non fa che impoverirlo.

17 Porgi l’orecchio e ascolta le parole dei Savi ed applica il cuore alla mia scienza.

18 Ti sarà dolce custodirle in petto, e averle tutte pronte sulle tue labbra.

19 Ho voluto istruirti oggi, sì, proprio te, perché la tua fiducia sia posta nell’Eterno.

20 Non ho io già da tempo scritto per te consigli e insegnamenti

21 per farti conoscere cose certe, parole vere, onde tu possa risponder parole vere a chi t’interroga?

22 Non derubare il povero perch’è povero, e non opprimere il misero alla porta;

23 ché l’Eterno difenderà la loro causa, e spoglierà della vita chi avrà spogliato loro.

24 Non fare amicizia con l’uomo iracondo e non andare con l’uomo violento,

25 che tu non abbia ad imparare le sue vie e ad esporre a un’insidia l’anima tua.

26 Non esser di quelli che dan la mano, che fanno sicurtà per debiti.

27 Se non hai di che pagare, perché esporti a farti portar via il letto?

28 Non spostare il termine antico, che fu messo dai tuoi padri.

29 Hai tu veduto un uomo spedito nelle sue faccende? Egli starà al servizio dei re; non starà al servizio della gente oscura.

1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.