1 Canto dei pellegrinaggi. Ricordati, o Eterno, a favor di Davide, di tutte le sue fatiche:

2 com’egli giurò all’Eterno e fece voto al Potente di Giacobbe, dicendo:

3 Certo, non entrerò nella tenda della mia casa, né salirò sul letto ove mi corico,

4 non darò sonno ai miei occhi, né riposo alle mie palpebre,

5 finché abbia trovato un luogo per l’Eterno, una dimora per il Potente di Giacobbe.

6 Ecco abbiamo udito che l’Arca era in Efrata; l’abbiam trovata nei campi di Jaar.

7 Andiamo nella dimora dell’Eterno, adoriamo dinanzi allo sgabello de’ suoi piedi!

8 Lèvati, o Eterno, vieni al luogo del tuo riposo, tu e l’Arca della tua forza.

9 I tuoi sacerdoti siano rivestiti di giustizia, e giubilino i tuoi fedeli.

10 Per amor di Davide tuo servitore, non respingere la faccia del tuo unto.

11 L’Eterno ha fatto a Davide questo giuramento di verità, e non lo revocherà: Io metterò sul tuo trono un frutto delle tue viscere.

12 Se i tuoi figliuoli osserveranno il mio patto e la mia testimonianza che insegnerò loro, anche i loro figliuoli sederanno sul tuo trono in perpetuo.

13 Poiché l’Eterno ha scelto Sion, l’ha desiderata per sua dimora.

14 Questo è il mio luogo di riposo in eterno; qui abiterò, perché l’ho desiderata.

15 Io benedirò largamente i suoi viveri, sazierò di pane i suoi poveri.

16 I suoi sacerdoti li vestirò di salvezza, e i suoi fedeli giubileranno con gran gioia.

17 Quivi farò crescere la potenza di Davide, e quivi terrò accesa una lampada al mio unto.

18 I suoi nemici li vestirò di vergogna, ma su di lui fiorirà la sua corona.

1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,

2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:

3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,

4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,

5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.

6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.

7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.

8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.

9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.

10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.

11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.

12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.

13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:

14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.

15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,

16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.

17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.

18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.