1 Di Davide, quando si finse insensato davanti ad Abimelec e, cacciato da lui, se ne andò. Io benedirò l’Eterno in ogni tempo; la sua lode sarà del continuo nella mia bocca.

2 L’anima mia si glorierà nell’Eterno; gli umili l’udranno e si rallegreranno.

3 Magnificate meco l’Eterno, ed esaltiamo il suo nome tutti insieme.

4 Io ho cercato l’Eterno, ed egli m’ha risposto e m’ha liberato da tutti i miei spaventi.

5 Quelli che riguardano a lui sono illuminati, e le loro facce non sono svergognate.

6 Quest’afflitto ha gridato, e l’Eterno l’ha esaudito e l’ha salvato da tutte le sue distrette.

7 L’Angelo dell’Eterno s’accampa intorno a quelli che lo temono, e li libera.

8 Gustate e vedete quanto l’Eterno è buono! Beato l’uomo che confida in lui.

9 Temete l’Eterno, voi suoi santi, poiché nulla manca a quelli che lo temono.

10 I leoncelli soffron penuria e fame, ma quelli che cercano l’Eterno non mancano d’alcun bene.

11 Venite, figliuoli, ascoltatemi; io v’insegnerò il timor dell’Eterno.

12 Qual è l’uomo che prenda piacere nella vita, ed ami lunghezza di giorni per goder del bene?

13 Guarda la tua lingua dal male a le tue labbra dal parlar con frode.

14 Dipartiti dal male e fa’ il bene; cerca la pace, e procacciala.

15 Gli occhi dell’Eterno sono sui giusti e le sue orecchie sono attente al loro grido.

16 La faccia dell’Eterno è contro quelli che fanno il male per sterminare di sulla terra la loro memoria.

17 I giusti gridano e l’Eterno li esaudisce e li libera da tutte le loro distrette.

18 L’Eterno e vicino a quelli che hanno il cuor rotto, e salva quelli che hanno lo spirito contrito.

19 Molte sono le afflizioni del giusto; ma l’Eterno lo libera da tutte.

20 Egli preserva tutte le ossa di lui, non uno ne è rotto.

21 La malvagità farà perire il malvagio, e quelli che odiano il giusto saranno condannati.

22 L’Eterno riscatta l’anima de’ suoi servitori, e nessun di quelli che confidano in lui sarà condannato.

1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel.

2 Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.

3 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.

4 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.

5 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.

6 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:

7 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.

8 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.

9 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.

10 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.

11 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.

12 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.

13 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?

14 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.

15 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.

16 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:

17 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.

18 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.

19 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.

20 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.

21 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.

22 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou. [ (Psalms 34:23) Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho. ]