1 Di Davide. Non ti crucciare a cagion de’ malvagi; non portare invidia a quelli che operano perversamente;

2 perché saran di subito falciati come il fieno, e appassiranno come l’erba verde.

3 Confidati nell’Eterno e fa’ il bene; abita il paese e coltiva la fedeltà.

4 Prendi il tuo diletto nell’Eterno, ed egli ti darà quel che il tuo cuore domanda.

5 Rimetti la tua sorte nell’Eterno; confidati in lui, ed egli opererà

6 Egli farà risplendere la tua giustizia come la luce, e il tuo diritto come il mezzodì.

7 Sta’ in silenzio dinanzi all’Eterno, e aspettalo; non ti crucciare per colui che prospera nella sua via, per l’uomo che riesce ne’ suoi malvagi disegni.

8 Cessa dall’ira e lascia lo sdegno; non crucciarti; ciò non conduce che al mal fare.

9 Poiché i malvagi saranno sterminati; ma quelli che sperano nell’Eterno possederanno la terra.

10 Ancora un poco e l’empio non sarà più; tu osserverai il suo luogo, ed egli non vi sarà più.

11 Ma i mansueti erederanno la terra e godranno abbondanza di pace.

12 L’empio macchina contro il giusto e digrigna i denti contro lui.

13 Il Signore si ride di lui, perché vede che il suo giorno viene.

14 Gli empi han tratto la spada e teso il loro arco per abbattere il misero e il bisognoso, per sgozzare quelli che vanno per la via diritta.

15 La loro spada entrerà loro nel cuore, e gli archi loro saranno rotti.

16 Meglio vale il poco del giusto che l’abbondanza di molti empi.

17 Perché le braccia degli empi saranno rotte; ma l’Eterno sostiene i giusti.

18 L’Eterno conosce i giorni degli uomini integri; e la loro eredità durerà in perpetuo.

19 Essi non saran confusi nel tempo dell’avversità, e saranno saziati nel tempo dalla fame.

20 Ma gli empi periranno; e i nemici dell’Eterno, come grasso d’agnelli, saran consumati e andranno in fumo.

21 L’empio prende a prestito e non rende; ma il giusto è pietoso e dona.

22 Poiché quelli che Dio benedice erederanno la terra, ma quelli ch’ei maledice saranno sterminati.

23 I passi dell’uomo dabbene son diretti dall’Eterno ed egli gradisce le vie di lui.

24 Se cade, non è però atterrato, perché l’Eterno lo sostiene per la mano.

25 Io sono stato giovane e son anche divenuto vecchio, ma non ho visto il giusto abbandonato, né la sua progenie accattare il pane.

26 Egli tutti i giorni è pietoso e presta, e la sua progenie è in benedizione.

27 Ritraiti dal male e fa’ il bene, e dimorerai nel paese in perpetuo.

28 Poiché l’Eterno ama la giustizia e non abbandona i suoi santi; essi son conservati in perpetuo; ma la progenie degli empi sarà sterminata.

29 I giusti erederanno la terra e l’abiteranno in perpetuo.

30 La bocca del giusto proferisce sapienza e la sua lingua pronunzia giustizia.

31 La legge del suo Dio è nel suo cuore; i suoi passi non vacilleranno.

32 L’empio spia il giusto e cerca di farlo morire.

33 L’Eterno non l’abbandonerà nelle sue mani, e non lo condannerà quando verrà in giudicio.

34 Aspetta l’Eterno e osserva la sua via; egli t’innalzerà perché tu eredi la terra; e quando gli empi saranno sterminati, tu lo vedrai.

35 Io ho veduto l’empio potente, e distendersi come albero verde sul suolo natìo;

36 ma è passato via, ed ecco, non è più; io l’ho cercato, ma non s’è più trovato.

37 Osserva l’uomo integro e considera l’uomo retto; perché v’è una posterità per l’uomo di pace.

38 Mentre i trasgressori saranno tutti quanti distrutti; la posterità degli empi sarà sterminata.

39 Ma la salvezza dei giusti procede dall’Eterno; egli è la loro fortezza nel tempo della distretta.

40 L’Eterno li aiuta e li libera: li libera dagli empi e li salva, perché si sono rifugiati in lui.

1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.

2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

3 Doufej v Hospodina, a

4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.

5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.

6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.

9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.

11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,

13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.

14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;

15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.

16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.

17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.

19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.

21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.

22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.

23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.

27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.

32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,

38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.

39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.

40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.