1 Salmo di Davide: quand’era nel deserto di Giuda.} O Dio, tu sei l’Iddio mio, io ti cerco dall’alba; l’anima mia è assetata di te, la mia carne ti brama in una terra arida, che langue, senz’acqua.

2 Così t’ho io mirato nel santuario per veder la tua forza e la tua gloria.

3 Poiché la tua benignità val meglio della vita; le mie labbra ti loderanno.

4 Così ti benedirò finché io viva, e alzerò le mani invocando il tuo nome.

5 L’anima mia sarà saziata come di midollo e di grasso, e la mia bocca ti loderà con labbra giubilanti.

6 Quand’io mi ricordo di te sul mio letto, medito di te nelle veglie della notte.

7 Poiché tu sei stato il mio aiuto, ed io giubilo all’ombra delle tue ali.

8 L’anima mia s’attacca a te per seguirti; la tua destra mi sostiene.

9 Ma costoro che cercano la rovina dell’anima mia, entreranno nelle parti più basse della terra.

10 Saran dati in balìa della spada, saranno la preda degli sciacalli.

11 Ma il re si rallegrerà in Dio; chiunque giura per lui si glorierà, perché la bocca di quelli che dicon menzogne sarà turata.

1 Žalm Davidův, když byl na poušti Judské.

2 Bože, Bůh silný můj ty jsi, tebeť hned v jitře hledám, tebe žízní duše má, po tobě touží tělo mé, v zemi žíznivé a vyprahlé, v níž není vody,

3 Abych tě v svatyni tvé spatřoval, a viděl sílu tvou a slávu tvou,

4 (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,

5 A tak abych tobě dobrořečil, pokudž jsem živ, a ve jménu tvém pozdvihoval rukou svých.

6 Jako tukem a sádlem sytila by se tu duše má, a s radostným rtů prozpěvováním chválila by tě ústa má.

7 Jistě žeť na tě pamětliv jsem i na ložci svém, každého bdění nočního přemýšlím o tobě.

8 Nebo jsi mi býval ku pomoci, protož v stínu křídel tvých prozpěvovati budu.

9 Přilnula duše má k tobě, pravice tvá zdržuje mne.

10 Pročež ti, kteříž hledají pádu duše mé, sami vejdou do největší hlubokosti země.

11 Zabijí každého z nich ostrostí meče, i budou liškám za podíl. [ (Psalms 63:12) Král pak veseliti se bude v Bohu, i každý, kdož skrze něho přisahá, chlubiti se bude; nebo ústa mluvících lež zacpána budou. ]